Bohém

František Gellner, život plný bohémské atmosféry kaváren a hospod, uspořádal Vladimír Justl. Gellnerův život byl protkán nečekanými událostmi, které vyvrcholily jeho zmizením na frontě během války. Patřil k nejoriginálnějším autorům své doby a společně s S. K. Neumannem a Fráňou Šrámkem byl považován za jednoho z hlavních představitelů anarchismu v české literatuře. Narodil se v roce 1881 v Mladé Boleslavi v rodině obchodníka. Po absolvování měšťanské školy pokračoval na gymnáziu, kde již začal psát verše a satirické povídky. Studia na vysokých školách ve Vídni a Příbrami nedokončil. Po pobytu v Paříži (1905–1911) se vrátil do Čech a našel uplatnění v brněnských Lidových novinách. Zde psal veršované satiry a fejetony, v nichž s humorem kritizoval politické strany, volební praktiky a církev. S vypuknutím války Gellner dobrovolně narukoval a byl poslán na haličskou frontu. Z průzkumné akce se již nevrátil a byl prohlášen za mrtvého (1914). Jeho první básnická sbírka *Po nás ať přijde potopa* vyšla v roce 1901, o dva roky později následovala sbírka *Radosti života*. Posmrtně byla v roce 1919 vydána sbírka *Nové verše*. V roce 1912 vyšel román *Potulný národ* a v roce 1914 sbírka povídek *Cesta do hor*. Tento nový výbor z poezie doprovázejí autorovy ilustrace. První vydání.