Vzpomínky tankového důstojníka wehrmachtu zachycují jeho bojové zkušenosti na východní i západní frontě. Richard Freiherr von Rosen, v září 1939 sedmnáctiletý, slyší v rádiu Hitlerův projev o útoku na Polsko. Přestože není nadšený válkou, cítí povinnost a touhu dokázat se. Proto se brzy hlásí k tankovým jednotkám s cílem stát se důstojníkem v aktivní službě. V říjnu 1940 je povolán k 35. tankovému pluku v Bambergu. Po náročném výcviku a důstojnickém kurzu se připravuje ve Francii a v Porýní na blížící se nasazení. Na konci dubna 1941 je jako důstojník aspiranta s plukem přeložen na cvičiště Warthelager u Poznaně. Operace Barbarossa, zahájená 22. června 1941, pro něj začíná jako střelec v tanku Panzer III. V rámci 4. tankové divize a skupiny armád Mitte se účastní těžkých bojů u Starého Bychova, kde je i raněn. Po uzdravení je převelen k 502. pluku těžkých tanků a od ledna 1943 bojuje v tanku Tiger v Kalmycké stepi. Ještě téhož roku, jako poručík a velitel družstva, se účastní operace Citadela, největší tankové bitvy druhé světové války. V létě 1944 je převelen na západní frontu, aby se postavil proti postupujícím spojeneckým tankovým jednotkám. Zkušený tankista zde pocítí leteckou převahu nepřítele. Po přezbrojení praporu v Sennelageru je převelen jako velitel roty a velitel tanku Königstiger (Tiger II) do Maďarska, kde je na začátku roku 1945 zraněn potřetí a konec války prožívá doma. Po válce generálmajor Richard Freiherr von Rosen pokračoval v kariéře v Bundeswehru a NATO. Jeho vyprávění, založené na deníkových záznamech, detailně popisuje tankovou válku na obou frontách a je doplněno fotografiemi.