Bezstarostná léta bezradná

Je přirozené a dokonce i žádoucí, aby nám staří rodiče vyprávěli o svých prarodičích, o jejich dětství, o tom, jaké měli zvyky, obavy i radosti. Tyto zážitky totiž utvářely jejich pohled na svět, který se pak v jistém smyslu znovu objevuje v jejich vnucích. Pokud někdo navíc umí krásnou češtinou, obohacenou o hanácké či slezské nářečí, sdílet své hluboké vzpomínky sahající až do poválečných let a období Československa v padesátých letech, a pokračující i později, pak je logické, že se o tyto příběhy podělí. Ivan Binar se vydává cestou dokumentární, doplňuje svá poutavá vyprávění a vzpomínky na život svých prarodičů a rodičů na vesnicích Vanovicích a v Hradci nad Moravicí, a také na Opavu, kam jeho otec odešel pracovat do továrny, pomocí dobových dokumentů.