Skoro dva roky po vydání *Zvodců deníku* přinášíme další významné dílo dánského filozofa Sørena Kierkegarda (1813–1855) s názvem *Bázeň a chvění*. Autor jej publikoval v roce 1843 pod pseudonymem Johannes de Silentio, téměř současně s knihami *Buď – nebo* a *Opakování*. *Bázeň a chvění* je často označována za Kierkegaardovo nejupřímnější a nejradikálnější dílo. Někteří ji považují za klíč k pochopení jeho myšlení, jiní za snahu vyrovnat se s tíživým pocitem viny po rozchodu s Reginou. Název knihy čerpá z Listu Filipanům 2,12: „A proto, milovaní, s bázní a chvěním pracujte na své spáse.“ Kierkegaard v ní podrobněji rozebírá pojem víry a zamýšlí se nad tím, zda je možné vědomě odložit etické zásady. Jako základ pro děj a myšlenky si vybírá příběh Abraháma a oběti Izáka z biblické knihy Geneze. Zároveň se jedná o hluboce osobní dílo, které odráží vnitřní drama tohoto mimořádného myslitele. Kierkegaard, jako „zvláštní druh básníka a myslitele“, chtěl svými spisy veřejně „znovu a pokud možno subjektivněji přečíst pratext individuálních poměrů, lidské existence, starý známý a předávaný otci“. Takto shrnul své dílo koncem léta 1851.