Aramejský Otčenáš. Meditace na Ježíšova slova

Blízkovýchodní duchovní tradice radí, abychom k posvátným textům přistupovali minimálně třemi způsoby: rozumem, metaforou a mystickým prožitkem. Nejprve se zaměříme na doslovný význam slov, poté zvažujeme, jak nám text může sloužit jako inspirace pro náš osobní život či společnost, a nakonec se snažíme pochopit hlubší pravdu, kterou text naznačuje. Toto pochopení přesahuje pouhé slovní porozumění a zahrnuje i bezprostřední zkušenost, na kterou mystici poukazují. Pro mystika, jako byl Ježíš, tyto pohledy nejsou v rozporu, a proto je prospěšné vnímat posvátná slova modliteb ve všech jejich možných významech a nechat je na nás působit. Fabre d’Olivet upozorňuje, že moderní překlady Bible, které vycházejí z řečtiny, ztratily mnohé z původních významových vrstev, protože řečtina je odlišná od hebrejštiny a aramejštiny, v nichž Ježíš původně učil. Aramejština, na rozdíl od řečtiny, nerozlišuje ostře mezi prostředkem a cílem, ani mezi vnitřní kvalitou a vnějším jednáním. Nezná umělé hranice mezi rozumem, tělem a duchem, ani odcizení Boha, přírody a člověka, které je pro nás typické. Aramejština nabízí celostní a plynulý pohled na svět. Neil Douglas-Klotz provedl překlad Otčenáše, Blahoslavenství a dalších tří Ježíšových výroků z evangelií přímo z aramejštiny, doplněný komentáři a modlitbami těla. Předmluvu napsal Matthew Fox.