Román sleduje raná léta Josefa Dobrovského, kdy se formuje jeho vědecká dráha. Čtenář se s ním setkává v letech na přelomu 70. a 80. let 18. století, během jeho působení jako vychovatele u rodu Nosticů. Dobrovský je zde zobrazen jako sebevědomý, ale i uzavřený mladík, který se nevyhýbá ani citovým záležitostem. Příběh se dotýká vědeckých debat, ideologických střetů a politických machinací. Autor se zaměřuje zejména na Dobrovského kritický postoj ke kultu svatého Jana Nepomuckého a představuje jak jeho zastánce, tak odpůrce.