Analysa

Povídka, publikovaná v roce 1891 v brněnském časopise Vesna, se stala terčem kritiky Jana Herbenova v revui Čas. Šaldova *Analysa*, napsaná v době, kdy autor obdivoval zejména estopsychologii E. Hennequina, měla podobné téma a kritický závěr. Ačkoli samotný děj s postavami Januse Schlaaga a Evy není zásadní, povídka se neobvykle zaměřuje na vnitřní svět hlavního hrdiny – na jeho city, prožívání vášně a lásky, ale především na jeho schopnost sebeanalýzy, sebepozorování a vědomé řízení vlastních emocí. Čas, tiskový orgán Masarykovy Realistické strany, povídku odmítl a označil ji za podivný a zvrácený projev, čímž odstartoval živou a vášnivou debatu mezi Časem a Literárními listy o nových literárních a myšlenkových proudech.