Alcatraz versus rytíři z Krystálie

Pamatujete, jak se děda Smedry objevil u mě a oznámil, že musím zachránit svět? Přesně tak to proběhlo, pokud jste četli první dva díly mých vzpomínek. A tohle je příběh o tom, jak jsem se ukázal být opravdu výjimečný! Konečně jsem se dostal do Svobodných království, mimo dosah ďábelských knihovníků. (Vy tam nejspíš žijete, to vám nezávidím.) Život tu se točí kolem zámků a draků, a dokonce i kolem skleněných prasat, do kterých se nastupuje… zezadu. (Dobře, možná to nezní úplně skvěle.) Je tu i obrovská skleněná muchomůrka, kde sídlí rytíři. A co je nejlepší, místní mě tu zbožňují! Jsem tu tak trochu hvězda. (Ale nebojte, sláva mi nestoupne do hlavy.) Do Nalhally ale dorazili i zástupci knihoven, s návrhem mírové dohody – čemuž jsem samozřejmě neuvěřil ani na okamžik. Pokusím se Královský koncil přesvědčit, aby tu smlouvu nepodepsal. A ještě musím pomoct Bastille, kterou se snaží ze řádu vyhodit kvůli mému nešťastnému rozbití jejího meče. Rytířům z Krystálie všechno vysvětlím. Možná jim dokonce něco rozbijím, aby pochopili, o čem mluvím. (Pravděpodobně se to stejně stane, jak mě znáte…)