Aku-aku: (Tajemství Velikonočního ostrova)

Osm let po plavbě Kon-Tiki, kdy šest statečných Seveřanů překonalo Tichý oceán na voru unášeném Humboldtovým proudem, se norský badatel Thor Heyerdahl vydal na další expedici. Tentokrát zamířil přímo na Velikonoční ostrov, aby pokračoval ve svém výzkumu původu obyvatel Polynésie. Znovu ho fascinovaly stopy staré polynéské kultury a mohutné kamenné sochy, které stejní umělci vytvořili i na americkém kontinentu. Místní obyvatelé s pozorností sledovali Heyerdahlovu práci. Znali ho jako „seňora Kon-Tiki“ a projevovali mu úctu, protože věřili, že má spojení s mocným aku-aku, dobrým duchem, který mu radí. Domorodci se s posvátnou úctou dívali na duchy aku-aku a nikdy by se neodvážili porušit přísná tabu bez jejich souhlasu. A právě rodinné jeskyně, ukrývající starobylé sochařské umění, po kterém Heyerdahl pátral, představovaly jedno z takových tabu. Prožil nezapomenutelnou noc sám mezi spícími kamennými sochami nedaleko sopky Rano-Raraku a odhalil tajemství jejich vztyčování a přepravy. Dlouho však musel překonávat pověrčivost a strach domorodců, než mu první odvážlivci přinesli z rodinných jeskyň vzácné sošky a on sám mohl vstoupit do těchto tajemných míst. Postupně se tak objevily jedinečné ukázky dávného sochařského umění, o kterých dosud nevědělo žádné muzeum na světě. Heyerdahl zažil na Velikonočním ostrově mnoho napínavých a záhadných příběhů, které detailně popisuje ve své knize.