Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968, jak byla tehdy označována jako „internacionální bratrská pomoc“, zůstává v živé paměti mnoha Čechů a Slováků. Vojenský historik Jiří Fidler se k této události a k předcházejícímu „pražskému jaru“ staví odlišně od většiny dosavadní literatury. Zaměřuje se především na vojenské aspekty celé operace a zkoumá ji v kontextu dlouhodobých strategických záměrů sovětského bloku, přičemž se vyhýbá emocionálnímu posuzování. Jeho kniha přináší nové poznatky, protože osvětluje pozadí okupace, která zásadně ovlivnila životy několika generací, ale v této oblasti je dosud známo jen málo.