1914-1918

Básník S.K. Neumann, pocházející z moravské krajiny, prožil hrůzy první světové války, která se stala ústředním tématem jeho sbírky veršů, původně nazvané *Třicet zpěvů z rozvratu*, později známé jako *1914-1918*. Kniha je osobním záznamem pocitů muže, který byl vytržen z poklidného života v přírodě a vržen do pekla válečných zákopů, plných drátěných překážek, šrapnelů a nemocničních stanic, kde docházelo k bezcílnému zabíjení. Neumann odhaluje veškeré zlo, nelidskost a nesmyslnost války tím, že ji konfrontuje s jednoduchostí a krásou života a práce. Jeho básně ožívají postavy jako Bragodža, Elbasan, horal Demire Nazire a český voják. Právě tento voják neztrácí naději v sílu života a věří, že po válce bude spravedlivější. Básník tak vyjadřuje přesvědčení tisíců dalších: „Chci trpět, když je třeba trpět – / dokonce s tisíci mohu i zahynout / vyčerpaný, s úsměvem: / vždyť nechci mír jen pro trochu klidu a chleba. / Chci se svým lidem vplout do světla svobody, / kde každý bude pánem sám sobě.“