Jan Zábrana zemřel předčasně v roce 1984 a nestihl napsat předmluvu k antologii anglické a americké detektivní povídky střední a delší délky, kterou připravoval pro nakladatelství Odeon. Pokusíme se tedy rekonstruovat jeho záměr a kritéria výběru na základě jeho edičního návrhu. Odeon v letech 1967 a 1970 vydal průkopnickou antologii *Jedenadvacet detektivů* od manželů Outratových. Zábrana chtěl na tuto knihu navázat, a to i v názvu, a vytvořit její doplněk. Na rozdíl od Outratových, kteří se zaměřili na krátké povídky, se Zábrana soustředil na delší formáty, jaké Američané nazývají *long stories* nebo *novelettes*. Konkrétně se jednalo o povídky o rozsahu třicet až sedmdesát stran. Zábrana kdysi vysvětlil, že krátké povídky mohou působit příliš schematicky, zatímco delší formáty umožňují rozvinout příběh a beletrizovat ho do plné míry. Jeho výběr vycházel z celoživotního studia detektivní literatury. „Vytvořil jsem si jakousi osobní dokumentaci, sledoval vývoj žánru a návratnost starých motivů v moderním pojetí. Prostudoval jsem také desítky anglických a amerických detektivních antologií, takže jde o výběr z již vybraných textů.“