Moje jméno je William Wesley Waco a patřím ke známým a obávaným texaským marshalům. Byla doba - v mém raném mládí - kdy mne všichni nazývali jen Billem, neboť moje celé jméno, William Wesley, bylo příliš dlouhé, aby jím volali na nějakého kluka.
Byli jako hladoví vlci na stopě, chtěli si vysloužit odměnu, kterou vláda Texasu kvůli vraždě vypsala na hlavu Lanceho Bannistera. Ale Bannister ujišťoval o své nevině a já, texaský marshal Bill Waco, jsem mu uvěřil. Došlo k boji s bezohlednými lovci hlav. A potom jsem musel opravdové vrahy chytit.
Když Walt Benson, perrytonský šerif, vstoupil do saloonu ,,Bird of Paradise", věděl každý z přítomných, že tam je kvůli těm čtyřem chlapíkům, kteří už čtvrt hodiny okupovali bar.
Pán se mnou! Milt Jackson, dozorce v kamenolomu v Pinos Altos, a dva další brutální bijci si mne nemilosrdně vzali do prádla. Mlátili mne, kopali a brzy jsem ležel na zemi a upadl do mlhy otupělosti.
Když Jud Cody zaslechl dusot kopyt, vytušil, že ho míšenec Cuchillo vlákal do pasti. Odhadoval, že se jedná přibližně o půl tuctu koní. Na obličeji texaského marshala se objevila sveřepá rozhodnost. Projel na zrzavém valachovi mezi několika skalami.
Pronikavý zvuk výstřelu se nesl přes kopec. Druhý výstřel zanikl v doznívající ozvěně prvního výstřelu. Nastalo ticho. Joe Madison prudce trhl uzdou. Kůň se zastavil a Joe pozorně naslouchal. Ticho.
Když Ken Randall uviděl, jak se nad okrajem jedné terénní vlny objevili čtyři jezdci, ucítil hluboko v duši neštěstí. Mládenec napnul uzdu. Kůň se zastavil, zazněl rachot, vrzání a skřípot lehkého povozu.
Ernest Chacon přitáhl svému koni uzdu, když se ze stínu jednoho stavení vynořil muž a pomalu kráčel ke středu vozovky. Chlápek držel šikmo před hrudí oběma rukama pušku.Měl vousy a byl oblečen do modrých kalhot US kavalerie.
Ti tři se jmenovali Dan Connor, Milt Delaney a Hutch Chandler. Bylibezohlední, zákeřní, nelidští a smrtelně nebezpeční.Každý z nich měl pro texaskou vládu cenu jednoho tisíce dolarů.
Uprostřed ve tmě náhle propuknuvšího pekelného hluku a zmatku Mankatovo odhodlání na chvíli zakolísalo. Kavaleristé zaútočili v noci. Údery kopyt rozechvěly půdu. Světla výstřelů z hlavní rozčísla tmu jako zvědavé žhavé jazyky.
,,Ty zatracený hnojaři, zase jsi natáhl jeden plot z ostnatého drátu," zle vyštěkl Jim Henson. ,,Tím nutíš náš dobytek k velké zacházce, než se dostane k Elk Forku."
Údery koňských kopyt vyrušily a zvedly odpočívající stádo. Najednou bylo údolí plné hluku a zmatku - dopání kopyt, klapot rohů, řvaní býků a bučení krav....
Postava se plížila mezi keři bez jediného zvuku jako stín stěží viditelný v temné noci. Všechny smysly toho muže byly napjaté. Kráčel velmi opatrně jako šelma na nočním lovu. Našlapoval zlehka a zkoušel, jestli mu v cestě neleží kámen nebo větev, o kterou by klopýtl. I nejtišší zvuk ho mohl prozradit a probudit dvě spící postavyna mýtině.
Wade McLintock zadržel koně. Slabě pršelo. Nad zemí se prostíralo šedivé nebe. Ze západu se blížila další dešťová mračna. Vál čerstvý vítr. Listí na stromech a keřích se zbarvilo a zčásti už opadalo...