Publikace vypráví příběh Hitlerových uměleckých sbírek, soustřeďuje se zejména na sochařská díla, která byla za druhé světové války umístěna v klášteře ve Vyšším Brodě. Knížka popisuje pátrání po osudech uměleckých děl, která do svých sbírek získával Adolf Hitler. Věnuje se zároveň Hitlerovu vztahu k umění, jeho sběratelské vášni a megalomanským projektům na poli výtvarného umění (zejména budování sbírky Vůdcova muzea v Linci a výstavám soudobého německého umění v Mnichově na konci 30. a v první polovině 40. let 20. století). Zabývá se rovněž rolí, která byla výtvarnému umění a speciálně sochařství přisouzena nacistickými pohlaváry v období třetí říše. Těžištěm publikace je katalog sochařských děl z Hitlerovy sbírky (monumentální sochy, busty, drobné plastiky), které byly uloženy do roku 1945 ve vyšebrodském klášteře. Obsahuje též základní životopisné údaje o jejich tvůrcích. Soubor umožňuje utvořit si představu o vkusu a uměleckých preferencích A. Hitlera. Bohatá fotografická dokumentace.
Od druhé světové války uplynuly desítky let a stíny Třetí říše padají na naši zemi dodnes. Soukromá sbírka Adolfa Hitlera je pojem, který vstoupil do světových dějin jako jedna z nejrozsáhlejších uměleckých kolekcí všech dob. Vedle konfiskací a velkorysých nákupů byla její součástí díla, která Vůdce osobně koupil během Velkých německých výstav umění, pořádaných v Mnichově v letech 1937-1945. Desítky uměleckých předmětů z Hitlerových mnichovských nákupů, pocházející zejména z let 1939-1943, byly za války převezeny do cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodu. V létě 1945 byly prohlášeny za protihodnotu toho, co bylo předtím „z vyšebrodského kláštera během války vyvezeno“. Po zveřejnění prvního dílu knihy Hitlerova sbírka v Čechách se objevila řada nečekaných souvislostí a také mnoho nových otázek. Druhý díl přibližuje svět, který byl nejen těžištěm uměleckého proudu Třetí říše, ale také tvůrčí sféru, která byla Vůdci nejbližší. Obsahuje především obrazy, které v Mnichově osobně nakoupil a které osudovým příběhem dějin zůstaly na konci druhé světové války v Čechách. Vedle toho v ní najdete několik darů a také legendami opředený stůl, na němž opravdu nebyla podepsána mnichovská dohoda. Tato kniha je odkazem na dobu jejich vzniku, na mnohé pozoruhodné tvůrce, a především na umělecké a společenské ovzduší, ve kterém tvořili. Přibližuje osudy tří desítek malířů a jejich prací z doby německého národního socialismu, stejně jako několika dalších umělců této zvláštní éry dějin, kdy se nietzschovský ideál Nadčlověka vtělil do hmoty a umění se stalo integrální součástí budování státu