Víra, náboženství a zbožnost. V raně novověké společnosti prolínala tato témata každodenním životem příslušníků všech sociálních vrstev. Vydejte se s námi za poznáním a pochopením našich předků ze 17. a 18. století. Tato publikace nabízí vedle úvahy o vzniku a obsahu toho, co se obvykle zahrnuje pod pojem barokní zbožnost, také informace o kultech českého baroka, o rituálech a reáliích doprovázejících náboženský život, o laických institucích a aktivitách, jakými byla náboženská bratrstva a poutě. Nezapomíná ani na problematiku umírání a smrti, jež ve studované době představovala velké duchovní téma, ale ani na nepřátele katolické církve a jejího vyznání. V závěru se pak věnuje proměnám, kterými prošel náboženský život za osvícenství a které se do jisté míry podílejí i na jeho dnešní podobě.
Poznejte spolu s námi moderní ateismus - od doby jeho vzniku v době osvícenské až po současnost, kdy dochází k nečekanému oživení náboženství. Ačkoliv stopy zesvětštění společnosti můžeme najít už ve starověku, teprve moderní doba, a zvláště 19. a 20. století je ve znamení vzniku ateismu jako masového jevu, a někde dokonce jakooficiální ideologie. Přesto náboženství trvá dále, a někdy dokonce sám ateismus přebírá náboženské formy, protože ty jsou antropologickou konstantou. Kniha je srozumitelným a čtivým textem, kde je teorie doložena na příkladech a historických událostech.
Kniha nabízí přehledný úvod do významných a současně zásadně odlišných způsobů – rámců, jimiž je mo žné popisovat a interpretovat náboženství. Autor ukazuje, že různé perspektivy nesoupeří o týž před mět studia, ale zaměřují se na odlišné aspekty náboženství. Předmět studia v tomto smyslu určují vý chodiska a cíle interpreta. Koncepty náboženství, kterými se autor zabývá, v zásadě představují růz né způsoby, jimiž člověk chápe svět. Všechny jsou různými úhly pohledu, plní určité funkce, a také mají své limity. Žádný z nich neobsáhne celek náboženství ani celek světa. Autor vybízí ke zvážení četných způsobů, jimiž lidé vytvářejí významové světy a jimiž se k nim svět vrací zpět právě prostř ednictvím zvolené optiky a jazyka. Tato teze o „principu reciprocity“ je základním bodem, který autor v závěru knihy předkládá.