35 pohádek od jednoho z nejlepších světových pohádkářů. Ilustrace Cyril Bouda. Pohádky: Křesadlo, Mikula a Mikulka, Princezna na hrášku, Iduščiny květiny, Nezbedný kluk, Přítel na cestách, Malá mořská víla, Císařovy nové šaty, Přezuvky Štěstěny, Sedmikráska, Statečný cínový vojáček, Divoké labutě, Létající kufr, Bronzový kanec, Rúže s Homérova hrobu, Ole Zavřiočka, Pasáček vepřú, Slavík, Ošklivé kačátko, Smrček, Sněhová královna, Látací jehla, Babička, Závody ve skoku, Pastýřka a kominíček, Holger Dán, Devčátko se sirkami, Obrázek ze zámeckých hradeb, Z vartovského okna, Stará svítilna, Sousedé, Stín, Starý dúm, Šťastná rodina, Je to naprosto jisté.
Vrcholné dílo průkopníka novodobé poezie K. H. Máchy, lyricko-epická báseň, v níž autor oslavuje krásu přírody a ústy hrdiny pronáší svoje odvážné myšlenky o tajemství smrti a věčnosti.
„Ostrov Tučňáků“ A.France vyšel koncem roku 1908 a způsobil rozruch na poměrně dlouhou dobu. Byl totiž parodií a satirou na kdeco v - soudobé, minulé a dokonce budoucí společnosti, zejména francouzské. „Tučňáci“ jsou vlastně Francouzi. Vznikli jednoduše: zbožný a ctihodný mnich Mael ztroskotal ďábelským řízením na jakémsi arktickém ostrově. Po všech strastech bezmála slepý a hluchý nepodléhá nicméně svému trudnému osudu a jme se hledat lidi. Nevěřící, které by mohl obrátit na víru křesťanskou. Ve své nevidomosti považuje právě tučňáky za pohany, jejichž duše je nutno spasit
Báchorka J. K. Tyla, která vychází z české folklorní tradice a která dosáhla největší popularity. Švandova matka, lesní víla Rosana, vyprosí pro svého syna, aby jeho dudy dostaly nadpřirozenou moc. Švanda jejich mámení podlehne a odejde z vesnice do ciziny. Zapře přitom i svou lásku k Dorotce, ale její oddanost společně s matčinou obětavostí ho nakonec vymaní z moci divých žen a Švanda se vrací do rodné vesnice i ke své Dorotce. Její milostný cit - obdobně jako mateřská láska lesní víly Rosany – má vykupující hodnotu. Je podobou domova, ochrany.
Klasické francouzské pohádky ze 17. století, psané veršem i prózou, jsou dílem básníka, který použil starých pohádkových motivů, příběhů princezen, princů, odstrkovaných děvčátek, prostých chlapců, lidožroutů i krutovládců, a poetickým jejich zpracováním si zajistil nesmrtelnost.
Dvě básně, tvořící jediný celek spjatý obdivuhodným zjevem světového vynálezce, jsou vyjádřením básníkova okouzlení technickými zázraky moderní doby i jeho víry v tvůrčí činorodou práci, směřující k všestrannému osvobození člověka.
Slavné renesanční dílo francouzského autora je v podobě burleskní epopeje života dvou obrů, Gargantuy a jeho syna Pantagruela, ostrou satirou soudobých poměrů.
Slavné renesanční dílo francouzského autora je v podobě burleskní epopeje života dvou obrů, Gargantuy a jeho syna Pantagruela, ostrou satirou soudobých poměrů. Druhý díl. 01-021-62
Hra, v níž je motivu staré čínské legendy o rozřešení sporu o dítě mezi dvěma ženami pomocí křídového kruhu užito v novodobém prostředí Gruzie, procházející složitým procesem přerodu uprostřed revoluce a kontrarevoluce. Osou děje je spor o půdu, který je symbolizován sporem o dítěmezi dvěma ženami, představitelkami revolucí sražené a na její místo nastupující lidové vrstvy.
Slavné renesanční dílo francouzského autora je v podobě burleskní epopeje života dvou obrů, Gargantuy a jeho syna Pantagruela, ostrou satirou soudobých poměrů. Román je rozdělen do pěti částí, věnovaných jednotlivým obdobím života autorových fantastických hrdinů. Skladba je záminkou k ostré, nelítostné kritice soudobých společenských nešvarů: scholastické výchovy mládeže, nestřídmého života církve, pokrytectví a zkorumpovanosti justice, sociálních poměrů i malicherných záminek, které jsou příčinami ničivých válek. Nejznámější Rabelaisovo dílo je dokladem jeho neobyčejně bohatého slovníku, nesoucího ještě známky středověku, ale zároveň již silně ovlivněného humanismem, a představuje dnes jeden z nejslavnějších titulů světového literárního dědictví. 01-087-68
Čtyřdílná románová kronika z doby národního obrození na českém venkově zavádí do autorova rodného kraje a postihuje vývoj od dvacátých do padesátých let minulého století. První díl, líčící léta 1823-1825, ukazuje hmotnou i duševní bídu zdejšího lidu a sleduje buditelské snahy mladého zámeckého kaplana a pozdějšího kněze v Padolí Havlovického.