Tato edice přináší moderní zpracování beletristických děl, která se inspirují tajemnými a záhadnými motivy z klasické literatury. Opět tak ožívají díla významných světových autorů, jako jsou Bulgakov, Dostojevskij, Altenberg, Čechov, Dumas, Tolstoj, Nodier a Brjusov, v nových překladech.
Kniha Zlomky z české demonologie je pokusem o rekonstrukci díla, jež mělo shrnout a setřídit dobové představy o národní mytologii. Obsahuje texty, které Svátek publikoval v Obrazech života a Lumíru v rozmezí let 1859-62, a zahrnuje též kompletní první verzi Pražských pověstí, jež je v jednotlivých příbězích podstatně obsažnějšínež pozdější knižní vydání. Ačkoliv ze zamýšleného projektu zůstaly skutečně pouze zlomky, je tento soubor nejenom pozoruhodným dokumentem obrozeneckého vnímání české historie a torby národního mýtu, ale - díky neopakovatelnému kouzlu archaického jazyka - i nesmírně zábavným čtením.
Novely obsažené v tomto svazku (Poctivý zloděj, Cizí žena a muž pod postelí a Slabé srdce), spojuje úhel pohledu, kterým Dostojevský nahlíží na hrdiny svých vyprávění.Zdánlivbě všední postavy se pohybují v uzavřeném kruhu, ze kterého není cesta zpět - kruhu poněkud výjimečných situací či případů mezilidských vztahů, jež dotahují sotva znatelnou linku absurdity, která transformuje dějovou linku místy až k satirické banalitě.
Холстомер / Смерть Ивана Ильича (Cholstomjer / Smjerť Ivana Iljiča)
Strhující příběh závodního koně, jenž prožije hvězdný život plný obdivu a slávy, aby se ve stáří dočkal zapomenutí a pohrdání, je jen paralelou k osudu lidí, kteří podlehnou během svého života klamnému zdání, že úspěch a obdiv jsou trvalými životními hodnotami, jimiž nemůže nic otřást. Autor, ruský klasik a zakladatel filosofie hlásající mj. zásadu lásky k bližnímu a nutnost nepřetržitého mravního sebezdokonalování, tak vytvořil obdivuhodný obraz osudu, který může potkat každého z nás. K novele je připojena tematicky příbuzná povídka Smrt Ivana Iljiče, považovaná za Tolstého mistrovskou drobnou prózu.
Sbírkou rámcových povídek Tisíc a jeden přízrak splatil Dumas opožděnou daň tzv. frenetické, "zběsilé" literatuře, jež v návaznosti na anglický gotický román kvetla ve francouzském romantickém písemnictví 20. a 30. let 19. století a snažila se šokovat čtenáře pochmurnou drastičnostízobrazovaných výjevů. Ať již tvoří kulisu Dumasových hrůzostrašných povídek francouzský venkov, Paříž za Velké francouzské revoluce, Skotsko v době Waltera Scotta či Moldavsko roku 1825, jejich společným jmenovatelem je tajemno a romantický střet protikladných sil dobra a zla, často nadpřirozené povahy.
Kniha obsahuje dva rozsáhlejší texty publikované na pokračování v Lumíru v letech 1885–1887 pod názvy K dějinám poprav a katů v Čechách a Souboje v Čechách . Tyto „obrázky z kulturní historie“, jak zní jejich podtitul, poutavě a s neopakovatelným kouzlem dobového jazyka vykládají nejstarší dějiny fenoménů, které dodnes lákajísvou tajuplností a jistou morbidností. I když s některými vývody a soudy autora ze současného hlediska pochopitelně nelze souhlasit, jde o zajímavý a svým způsobem ojedinělý pokus souhrnně zpracovat daná témata. Kniha je doplněna dobovými ilustracemi.
Próza klasika světové literatury. Nastalo léto a Alexej Ivanovič Velčaninov navzdory všem předpokladům zůstal v Petrohradě - aniž by tušil, co mu tohle léto přinese, respektive kdo znovu a nečekaně vstoupí do jeho života, aby zcela zásadně změnil jeho směr.
K proslavení povídky Piková dáma s ústředním tématem touhy po penězích jistě přispěl i P. I. Čajkovský, jehož stejnojmenná opera ve světovém kontextu dokonce předčila popularitu románového příběhu Evžena Oněgina, nemluvě o čtrnácti filmových verzích. Také příběh Kapitánovy dcery, vsazený do dramatické kulisy charakterizované rozporuplnou postavou ruského povstalce, kozáka Pugačova, není českému čtenáři neznámý. Nové překlady obou populárních próz sledují „tradiční“ podobu autorova ruského textu, ale současně zohledňují některá kritická textologická odhalení v průběhu literárně-historických návratů ve snaze aktualizovat sémantický odkaz 180 let starého originálu. Stávají se tak inspirativním vkladem do českého přístupu k ruské literatuře i do nadčasových diskusí o přínosu ruské klasické literatury pro světovou kulturu. Oba texty doplňuje zasvěcený doslov Oldřicha Richterka.