Páralova první novela, Veletrh splněných přání, vyšla poprvé v roce 1964 s podtitulem „Příběh pokleslé aktivity“ a stala se první částí „černé pentalogie“, nazvané také Pět způsobů ukájení, ve které se Páral inspiroval slavnou Balzacovou Lidskou komedií. Hlavním hrdinou příběhu je Milan Renč, který pracuje jako vedoucí chemické laboratoře. Je to příjemný mladý muž, inteligentní, dobrý pracovník. Jediné, co ho ale provokuje, je každodenní mechanická práce v laboratoři, nezajímá ho a nevěří v její smysl. Když spolu s autorem sledujeme krok za krokem jeho denní i týdenní cyklus, týkající se pracovního i soukromého života, uvědomíme si hrůzu toho, co naoko vypadá jako spořádaný úspěšný život.
Deset povídek (Noc v horách, Bleděmodrá noc, Jen si tak maličko povyskočit, Na břehu moře, Konec cesty, Tatínek, Přetržená nit, Když odejde kůň, Dialog velice křehký, Já se tam vrátím) dnes šestatřicetileté autorky. Každá znich je vyzrálým a reálným pohledem do života a niter dnešních lidí na křižovatkách životních cest.
povídky (Únik, Pád stoupání, Konfrontace), literární prvotina sedmatřicetiletého autora, povoláním jevištního dělníka. Jejich společným znakem je hledání cesty, hledání úniku - rozřešení životně nebo citově významných situací - lidí, kteří nežijí izolovaně, ale jako členové výstižně zachycených prostředí: vojenské rytmické skupiny, divadelního a vězeňského.