Ludvík Souček v Akcentu
Vědeckofantastická kniha Ludvíka Součka Blázni z Hepteridy vyšla poprvé roku 1972 na pokračování v časopise Letectví a kosmonautika (v sešitové edici Karavana pražského Albatrosu pak znovu až v letech 1980 a 1986, tedy po autorově smrti). Znalec sci-fi literatury Ondřej Neff je označuje za „vesmírnou operu", neboť je podle něj „vybavenanáležitými rekvizitami, jako jsou mimogalaktické cesty mimoprostorem…" Pravdou je, že literární zápletka Bláznů z Hepteridy je konglomerátem celé řady „záhadologických" oblastí, do nichž kdy autor ve svých výzkumech zabrousil: tajemné tibetské mnichy, jejich Shabhallu (Shampulah) i potenciální záhadné schopnosti (například „samozřejmost" čtení myšlenek) zde mísí s kosmologickými teoriemi černých i červích děr či dokonce „červotočivého vesmíru"; pradávné civilizace Harappy, Mohendžodara, Chetitů anebo Sumerů prolíná s bájnou archou Noemovou (obří sedmiveslice – hepterida) a jejím údajným přistáním na Araratu… Jako první cíleně zaměřený literární soubor české sci-fi spatřil roku 1973 světlo světa Součkův Zájem galaxie. Cyklus dvanácti fantastických sci-fi povídek tehdy vyšel v edici 13 nakladatelství Mladá fronta. Jeho náměty čerpají převážně z historie. Souček se v nich zamýšlí i nad „základní dänikenovskou otázkou", zda naši Zemi náhodou, v průběhu věků, nenavštívili mimozemšťané. Nechybí ani autorovo oblíbené cestování časem.
Published:
2010
ISBN:
978-80-7268-623-0
„Klub Bratrů černé planety se scházíval v Paříži v Latinské čtvrti v malé kavárničce kolem roku 1902. Jejich odznakem byla uhlazená kulička z černého kamene, kterou obepínal pás stříbrného plechu. Model planety Saturn. Klub, naprosto tajný, sdružoval muže nejrůznějších národností, nejrozdílnějšího společenského postavení anejrozmanitějších osudů. Ludvík Souček, jemuž se tajemství Bratrů černé planety podařilo rozluštit, zpracoval část klubových materiálů a tak se narodila tato knížka. I když si většinu zápisků nedovolil vydat tiskem, poněvadž se k tomu necítí oprávněný, přesto i tak vznikl napínavý soubor, plný dobrodružství a záhad. První vyprávění se odehrává v Himálaji. Anglický badatel sir Henri Elwes je na jedné ze svých výprav unesen do světa neznámého tibetského kláštera a náhodou objeví pravdu o jetim – sněžném muži. Druhý příběh, dosud nevysvětlenou záhadu ztroskotání anglického parníku Rip Van Vinkle, objasňuje kormidelník, který jako jediný katastrofu přežil. V třetím vyprávění jsme svědky neuvěřitelné epizody z výcviku amerických kosmonautů a ve čtvrtém, který se odehrává na Urale, se setkáme s vesmírným poselstvím z Tau Velryby.“ V dalším svérázném románu o záhadném mongolském červu Olgoji Chorchoji „Krotitelé ďáblů“ Ludvík Souček čtenáře okamžitě vtáhne do příběhu českého přírodovědce, který si zrovna doma v Česku řeší svoje běžné povinnosti vědeckého pracovníka; odjíždí dokonce o víkendu na ryby – aby byl uprostřed jarního muškaření vyrušen a zcela nečekaně, pozván do dalekých a pro leckoho romantických mongolských stepí. Souček nás drží od počátku v jistém napětí, ale je jasné, že poslání sympaťáka vědce má nějaký tajemný kontext… Ten pak v Mongolsku zažívá celou řadu zvratů a dobrodružství, záhy již pátrá po tajemném Olgoji Chorchoji – a stojí ho to málem život… Vypátrá opravdu bájného červa… respektive jednu z jeho „forem“?…
Published:
2009
ISBN:
978-80-7268-564-6
Několik let jsme si teď museli počkat na další v řadě a zároveň tedy nejnovější pokračování dnes již proslulé série citlivě „Sebraných spisů“ doktora Ludvíka Součka, významného autora české sci-fi literatury 20. století, vydávané od roku 2007. Zmíněný soubor doplňuje nyní nakladatelství Akcent o trojici klíčových povídek z autorova nejplodnějšího období (1968–1972), navíc tedy o texty ovlivněné zjevně i jistým volnomyšlenkářstvím z dob, než do Československa vtrhly okupační sovětské tanky a než se mnohé změnilo. Povídka „Pevnost bílých mravenců“ vyšla poprvé knižně roku 1971, a to společně se svérázným příběhem „Ďáblův prsten“, velice milou, humornou a hlavně „povídavou“ novelkou s výtečnými dialogy (však má také základ v úspěšné Součkově divadelní sci-fi hře „Záhada s M“ z roku 1970), psychologicky citlivou a navíc s patřičným etickým přesahem v závěrečném poselství čtenáři. Oba tyto příběhy jsou vystavěny na pevných sci-fi základech, byť dobový reál je tu tradičně součkovsky všeobjímajícně matoucí. Jistěže ve smyslu navození „ryzí“ autentičnosti. Prazvláštní povídku „Železo přichází z hvězd“ Souček nikdy nedokončil, snad i proto, že obsahuje tolik autentických prvků – potažmo zážitků?! Poprvé vyšla až posmrtně roku 1983, a to ve stejnojmenném českém sci-fistickém sborníku. Autor ji přitom napsal už roku 1969… Ale pak se „cosi“ (?!) stalo a On tohle své nesporně „životně“ klíčové dílko nedokončil. Byť ale nemá konec, absurdně právě poslední věty onoho torza, tvoří jeden z nejpoetičtějších závěrů, jež kde u Ludvíka Součka najdeme; jakousi spojnici s neznámem autorova potenciálního záměru, stejně jako naznačené tajemné Existence Odjinud, kdy Mistr končí svůj text slovy: „...A potom v jediném zlomku okamžiku svět kolem nich zmizel a změnil se v cosi nepochopitelného a nepopsatelného jinak než fyzikální pojmy, k nimž se pozemská věda ještě nedopracovala...“ (Mimochodem: autorsky zde predikuje později celosvětově slavnou „Hvězdnou bránu“!) „...Nebylo nic. Jenom dvě jiskry vědomí, jež putovaly neskonale dalekou cestou, kterou nelze vylíčit...“.
Published:
2015
ISBN:
978-80-7268-765-7
Kniha Rakve útočí popisuje nepříliš známou bitvu americké války Severu proti Jihu, bitvu originálních obrněných lodí Merrimac a Monitor. Tato kniha se řadí mezi Součkovu historicky laděnou literaturu faktu. Druhou část knihy tvoří Zapomenuté rukopisy, složené z textů vybraných z dosud knižně nepublikované pozůstalosti L. Součka.
Published:
2009
ISBN:
978-80-7268-572-1
Author author(s) in edition
Ludvík Souček
česká
1926 - 1978