Klíč – Knihovna lidové četby (1961–1991, 246 sv. č. 1–248, sv. 241–243, 246 nevyšly, 2 sv. nečíslované + 27 prémiových, které byly neprodejné, určené pouze pro členy edice), zařazující nová a co do výše nákladu masová vydání úspěšných a dle dobových měřítek významných děl české a slovenské prózy 20. století. Dobová měřítka se však postupně proměňovala, takže se zde během šedesátých let vedle základních děl socialistického realismu objevila i podstatná díla meziválečného, popř. protektorátního období, stejně jako romány a povídky soudobých autorů různých generací, které byly v řadě případů převzaty z novinkové edice Žatva. Koncem šedesátých let byly zařazeny i reedice děl exulantů. Vedle obvyklých deseti svazků zahrnoval každoroční program edice též knižní prémie pro abonenty; v šedesátých letech šlo často o povídkové soubory a antologie (Mluvíme stejnou řečí; Povídka 62; Deset podob lásky). Až do poloviny desetiletí byla v ročním programu edice nejméně jedním svazkem zastoupena slovenská próza.
Příběh prosté ženy, která v nemocnici vzpomíná na své mládí a hodnotí celý svůj život. Vážné onemocnění a pobyt v nemocnici donutí hrdinku přemýšlet o životě, hodnotit jednání své i svých blízkých. Ve zkratce zachycuje i pohnuté životní osudy ostatních pacientek. Do životního příběhu promítá společenskou situaci od počátku 20. let až do součastnosti.
Maloměstská humoreska o záměně dvou osob na pozadí iluzorního poklidu před blížící se světovou válkou. Autor rozehrává sled groteskních situací, v nichž hrají roli nejen oba „nebožtíci“ a jejich příbuzní, ale i bezduchost úředníků a policie.
Již potřetí vychází životopisný román o malířce Zdence Braunerové, ženě bojovné a energické, zároveň však citově křehké a snadno zranitelné, jejíž půvab, osobitost a duchaplnost přitahovaly zájem lidí kolem ní. Po mladé lásce k malíři Chitussimu prožívá vroucí vztah k Juliu Zeyerovi, vášnivě se zamilovává do Viléma Mrštíka a duchovně upíná k F. X. Šaldovi. Kromě životního příběhu umělkyně však zasloužilý umělec František Kožík líčí kulturní a politické dění na konci minulého století, na podkladě dosud neznámých materiálů vytváří sugestivní obraz tehdejší Prahy, Paříže, českého venkova i Moravského Slovácka. Vyprávění o Zdence Braunerové se tak mění v živé stránky kulturní historie, jež dosud v této podobě nebyly napsány.
Planá růže, růžička šípková, Cesta ze zármutku, Dům radostí Tři novely, v nichž autorka zachycuje téma střetnutí člověka se smrtí a hledání způsobu, jak se s neštěstím vyrovnávat. V první próze líčí zrod lidové legendy jako útěchy v žalu nad zbytečně zmařeným životem, ve druhé hledá cestu ze samoty právě ovdovělý muž, který si neví rady se svou budoucností. Poslední příběh vypráví o milostném vztahu dvou tělesně postižených lidí.
Humoristickosatiristický román z prostředí střední ekonomické školy pro pracující. Román z prostředí střední ekonomické školy pro pracující. Ne náhodou zasadil spisovatel Zdeněk Šmíd děj svého úspěšného románu do školního prostředí. Sám se totiž dlouhá léta zabýval pedagogickou činností, a tak je pro něj toto prostředívelmi důvěrně známé. Zasvěceně provádí čtenáře jedním obyčejným školním rokem střední ekonomické školy pro pracující. Se svým typickým humorem líčí osudy učitelů i jejich dospělých žáků, s porozuměním se zamýšlí nad jejich problémy v soukromém i profesním životě a se znalostí věci kritizuje mnohé nešvary a nedostatky našeho školství. Román vyšel poprvé v roce 1988, ale jeho téma je nadčasové a i v dnešní době má čtenářům rozhodně co říci.