Význačný dánský filozof kriticky zkoumá dobovou podobu i význam křesťanství. V průběhu uplynulých osmnácti století toto náboženství prošlo úpadkovým vývojem, neboť pro církevní činitele se stalo zdrojem osobního obohacení. Ke křesťanské víře se hlásili téměř všichni, kněžský stav se tak stal "vzkvétající živností". Kierkegaard tudíž zásadně odmítá vztáhnout na sebe charakteristiku křesťana, poněvadž v dobové formě křesťanství nenachází nic, s čím by se mohl ztotožnit. Vztahuje na sebe naopak tzv. sokratickou úlohu - po svém antickém vzoru bude zpochybňovat, zpochybní podstatu "křesťana"! Kněží a křesťanští myslitelé představují pouhé sofisty, kteří se neznalým snaží namluvit co je pravda a co je křesťanství. Vášnivá kritika dobové podoby křesťanství coby instituce pochybným způsobem ovládající svět.
Po dvou významných knihách (Problém člověka a Chasidská vyprávění) vychází v Kalichu další dílo tohoto vynikajícího židovského myslitele, pro pochopení Buberova myšlení klíčové.
Více než čtyřicet let stará nepublikovaná habilitační práce J. Šiklové je věnována dobově aktuálnímu fenoménu sociálněkritického studentského hnutí v západní Evropě a severní Americe, jehož relevance sice pominula, avšak alespoň v jisté míře se objevuje znovu v současných protestech proti "globálnímu kapitalismu". Kniha má tři části - autorčin úvod z hlediska dneška, vlastní rozsáhlý text a doslov Marka Skovajsy, který jednak text znovu "rekontextuje" a současně nabízí portrét Jiřiny Šiklové od let šedesátých až do dneška. Skovajsa kultivovaně a poučeně text v tomto ohledu doplňuje, aniž mu ubírá na jeho původní tvářnosti.