Mistrovská povídka z roku 1953 v překladu Jiřího Reynka a s ilustracemi Pavla Čecha. Stylově čistá a dějově jednoduchá povídka vypráví o prostém, osaměle žijícím pastýři ovcí ve vyprahlé a vylidněné Provenci, s nímž se v roce 1910 poprvé setkal a který tiše a bez nároků na vděk, den co den sázel v okolních kopcích stromy. Usoudil, že kraj bez stromů hyne a rozhodl se situaci napravit. Poslední setkání autora s tímto člověkem se v roce 1933 odehrálo v zalesněných kopcích, kam se s vodou vrátil život a lidé. Je o "muži, který sázel naději a vypěstoval štěstí".
Bibliofilské vydání několika textů Karla Čapka, které publikoval v letech 1921-1938 v Lidových novinách. Editor Jiří Hraše koncipoval tento výbor jako soubor stručných úvah, v nichž se Čapek v rámci své publicistické činnosti zamýšlel na pozadí dobových politických a společenskýchudálostí nad kulturou jazyka a řeči. Pro Čapka bylo psané slovo výsostným nástrojem, jež mu dávalo příležitost zabývat se tehdejšími ustálenými frázemi, jež ovšem byly příliš vzdálené od skutečnosti a nedokázaly realitu své epochy pojmenovat v plné šíři a souvislosti. Například termín "veřejné mínění" je podle něho zúžen pouze na tištěná média, jež ovšem podle jeho názoru mnohdy nezaručují opravdovou nestrannost a objektivitu.
Povídka vychází ze skutečných událostí. Zachycuje příběh francouzského pilota, který na sklonku války ztroskotal v českém pohraničí. Dramatický příběh doplnil autor svým doslovem.