Edice Petlice vznikla v roce 1972 v Praze. Založil ji Ludvík Vaculík. Patří mezi nejstarší a největší samizdatové edice. Vydala celkem 391 titulů, některé ve více vydáních. Vydavatelskou činnost zaměřila na původní českou a slovenskou tvorbu. Zpočátku to byli autoři, jejichž díla v 60. letech oficiálně vycházela a po roce 1969 již nemohli veřejně publikovat. Pro edici byly charakteristické podpisy autorů na titulním listě a na jeho rubu vročení a copyrightová formulka - nejznámější "Výslovný zákaz opisování rukopisu" patřila Zdeně Erteltové. Ta byla první a po celou dobu vydávání edice také její hlavní opisovačkou. Formulka měla minimálně 25 variant. V knihách není uveden název edice ani pořadové číslo svazku. Edice byla číslována dodatečně. Knihy byly rozmnožovány strojopisem, nejčastěji ve formátu A5. Jednotlivé svazky vycházely ve vázané i brožované podobě.
Pohádková novela o šviháku panu Gabrielovi, který je zosobněním zla. Hravý text je historií lásky dvou mladých lidí, jejichž existence je ze zákulisí ovládána čímsi tajemným. Exilové vydání. Grafická úprava Věra Držmíšková. Obálku navrhla Irena Ráčková, provedla Barbora Munzarová.
Dva eseje Hudečková žáka o T.G. Masarykovi. Obsahuje též „Pokus o českou národní filozofii a jeho nezdar – Kolem Masarykovy filozofie náboženství“. Exilové vydání. Úvod napsal Erazim Kohák, obálku s použitím obrazu Jana Kristoforiho navrhla Barbora Munzarová.