Původ naší národní mytologie sahá k počátkům 12. století, kdyse o ní zmínil kronikář Kosmas, její kořeny jsou však mnohem starší .... více se dočtete v knize.
Vládci, géniové a fanatici. Co se do dějepisu nevešlo. Tajemství faraónů - Zradil Jidáš Krista - Nero obětí pomluv - Záhadná smrt Jakuba Ryby - Bylo možné zabránit válce
Říká se, že sláva je pomíjivá. Je to pravda potud, pokud bychom uznali, že sláva končí smrtí jejího nositele. Ne vždy tomu tak ale je. Slavnými se totiž mnozí lidé stali až s odstupem věků, kdy bylo jejich konání, či dílo, které za sebou zanechali, zhodnoceno potomky a teprve pak vstoupili takové osobnosti mezi nezapomenutelné spolutvůrce dějin, aby navždy zůstaly v paměti lidstva. Na rozdíl od těch, kdo se stali slavnými již za svého života, se ti druzí o svém vstupu mezi proslulé velikány naší historie nikdy nedozvěděli a nedozvědí. Ale třebaže je to možná smutné, takových lidí, kteří svou výjimečností přerostli dobu, v níž se narodili a žili, existovalo hodně a stojí za to si je občas připomenout a vzdát jim tak alespoň opožděná, někdy vskutku i hodně opožděný hold
Další kniha českého záhadologa se tentokrát zabývá některými ustálenými mýty našich dějin i některými záhadami dějin světových. V první části knihy autor probírá osudy Slavníkovců, Jana Husa, případ Sarkandera, málo známou epizodu z Komenského exilu (případ Mikuláše Drabíka), dále osud hraběte Šporka, Babinského, některých Habsburků a na závěr – tajemství štěchovického pokladu. Záhady světových dějin reprezentují některá záhadná a nerozluštěná písma, draci, komety, dále postava Ježíše Krista, pak zase dobytí Bastily, norimberský proces, bermudský trojúhelník a New Age.
Jsou lidé, kteří sice nepatřili ve své době k mocným tohoto světa, zato mocně pohnuli kolem dějin. Básníci, spisovatelé, filozofové, vědci, malíři, cestovatelé – od antiky až po novověk se v lidské společnosti objevovaly osobnosti, které jsme si dnes zvykli nazývat velikány. Proč a jak se tito lidé stali tím, čím se stali, a jak jejich dílo a činy změnily náš svět, to se dozvíte ve čtrnácti osobitých portrétech neúnavného českého propagátora záhad a otazníků Vladimíra Lišky. 1. Tajemství božského učence (Imhotep a stavba pyramid) / 2. Zavržený apoštol (Jidáš a jeho evangelium) / 3. A nikdo mu nevěřil (cestovatelská dobrodružství Marca Pola) / 4. Sny a vize geniálního samouka (nadčasový živel Leonarda da Vinciho) / 5. Ku slávě jména (Amerigo Vespucci a objevení Ameriky) / 6. Tajemství věčného poutníka (poselství učitele národů J. A. Komenského) / 7. Ukradený život (o pohnutém osudu lebky geniálního skladatele W. A. Mozarta) / 8. Básník s duší rebela (milenecký revolucionář Gordon Byron) /9. Štvanec života (věčně zadlužený génius Honoré de Balzac) / 10. Muž, který porazil mýtus (amatérský objevitel Tróje Heinrich Schliemann) / 11. Krotitel neviditelného světa (detektiv mikrobů Louis Pasteur) / 12. Všechny trable šílenství (schizofrenik bídy Vincent van Gogh) / 13. K temnotám lidské mysli (patolog lidské duše Sigmund Freund) / 14. Král atomového věku (Albert Einstein)
Česko-německá otázka, prezident Beneš muž dvou tváří, otazníky kolem smrti říšského protektora Heydricha, štěchovického pokladu či zázračných zbraní Třetí řiše nejen tyto, ale mnohé další, z velké části stále neobjasněné otázky si autor klade v ohlédnutí za historií, která pro mnohé stále ještě historií není. Kniha představuje provokující sondu do známých historických pravd.
Autor seznamuje čtenáře s tím, co se skrývá za objevem záhadného tvora v Egyptě a s objevem indicií a důkazů technologicky vyspělé civilizace dávnověku. Zabývá se také paranormálními schopnostmi egyptského božstva a vlivem Atlantidy v Čechách.
Velcí lidé jsou jako meteory, určené spálit zemi zní slavný výrok Napoleona Bonaparta, jímž se nepochybně mínil sám kvalifikovat. Moc je opojná a ne každý, komu byla v průběhu dějin dána, ji dokázal snést. V této knize, jejíž podtitul zní také vůdcové, fanatici a oběti, máte možnost nahlédnout do osudu těch, jimž se moc stala osudnou a jejichž nesmazatelné stopy v lidských dějinách za sebou zanechaly i řadu otazníků. Kde se vzalo Hitlerovo elektrizující charizma a proč pohaslo? Jak se potulný kazatel Rasputin mohl stát vládcem carského Ruska? Skončil Napoleon skutečně ve vyhnanství? Proč je pro nás Cesare Borgia synonymem zla? Jak se stal z historického knížete Vlada Draculy fiktivní ďábel noci? Podobné otázky vyvstávají i u osob z českých dějin, ať je to Jan Želivský, prezident Masaryk nebo prvorepublikový generál Gajda.