Spisy Fráni Šrámka
Spisy Fráni Šrámka - svazek desátý. Obsahuje: Červen, Hagenbek, Soud, Ostrov veliké lásky, Dvě království, Zvony, Pravda.
Publikováno:
1959
ISBN:
D-586783
Málokdo vykřikl účinněji svůj protest proti krutosti, nesymslnosti válečného vraždění než Fráňa Šrámek v těchto svch lyrických prózách napojených krví vlastních zážitků na ruské a italské frontě za první světové války, málokdo zaútočil otřesnějším kontrastem na lidské srdce ve vášnivém, poplašném zvonení na obranu proti válce. I když se to zdá podivné, je tato Šrámkova kniha o válce jednou z nejhoroucnějších a nejčistších oslav života, družné a citlivé lidskosti. S hlubokým psychologickým smyslem vystopovává nejjemnější záchvěvy vojákovy duše v okamžicích před bitvou i po ní, v útoku i na ústupu, jeho temný, mlčenlivý vzdor, dobývající se k poznání příčin, zrající ke vzpouře, ale v poslední chvíli strhovaný vojenskou mašinérií do obvyklých nuceně poslušných a zotročených kolejí, kreslí své pravdivé lyrické portréty českých vojáků na rakouské frontě, překrásnou češtinou plnou barevné, překvapující, plastické obraznosti, ale i zdravé nesentimentální drzosti a dobrého humoru.
Publikováno:
1955
Povídky Bouřek a duh vznikaly během dvacetiletí, na jehož počátku byl napsán Stříbrný vítr (1910) a které končí Pastí (1931). Je to období Spalvu, Těla, Měsíce nad řekou a Žasnoucího vojáka. V něm krom povídek Prvních jedenadvacet a sbírek Života bído, přec tě mám rád a Modrý a rudý vzniklo téměř vše, co Šrámek napsal. Během těchto let se vyvíjel básníkův pohled na svět. V Bouřkách a duhách uvádí Šrámek do prózy lidové typy pražské ulice. Původní Šrámkovi hrdinové byli romantiřtí představitelé literární bohémy a inteligenti. V Bouřkách a duhách jsou nahrazováni postavami méně romantickými, méně barvitými a méně bizarními. Vystupuje tu nyní poloproletariát, služtičky a prodavačky, drobní úředníčkové a živnostníci, maloměšťáci. I oni prožívají ve svém životě velikou chvíli lásky, řeší problémy dřívějších Šrámkových hrdinů. Autor se pokouší pronikat do jejich psycholigie - a co víc - necítí se už výlučným básníkem, nýbrž jedním z nich, ztotožňuje se s nimi, protože cítí, že v lásce jsou si lidé rovni, jsou na jedné lodi, v jednom proudu. Z doslovu D. Moldanové
Publikováno:
1960