Sebrané spisy S. K. Neumanna

Kniha lesů, vod a strání

Stanislav Kostka Neumann

Kniha, která vznikla v moravských lesích u Řečkovic a Bílovic, obráží Neumannův poměr k přírodě a jeho představu dokonale rozvinutého člověka. Je básnickou oslavou přírody ve všech jejích ročních proměnách, zpěvem o životě, radosti a kráse, holdem živelnému smyslovému okouzlení, v němž se milenecká láska pojí s rozkoší zprostého bytí.

Publikováno: 1950

S městem za zády

Stanislav Kostka Neumann

Svazek obsahuje prózy z let 1905-1915. Jeho jádrem je fejetonní soubor S městem za zády, soubor fejetonů vycházejícich v Lidových novinách od r. 1910 do r. 1915 a knižně vydaných v letech 1922-1923, v kterých autorovi zavýchodisko k úvahám o věcech politických, kulturních a uměleckých posloužily události jeho soukromého života, především styk s přírodou. Soubor doplňuje kratší próza Jelec, náležející svým obsahem a vnitřním ustrojením kfejetonům S městem za zády, dále pod souborným názvem "Prózy knižně nevydaně" povídky a fejetony téhož typu, jak jej představují fejetony S městem za zády, prózy publikované v letech 1906-1915 v Šibeničkách, Moravském kraji,Humoristických listech, Lidových novinách a v beletristické příloze Lidových novin.

Publikováno: 1950

Válčení civilistovo

Stanislav Kostka Neumann

Tři části knihy "Válčení civilistovo", "Elbasan" a "Bragodža" shrnují prosaickou literární žeň zážitků S. K. Neumanna z první světové války. Třebaže po prvé vyšla poměrně dlouho po zakončení válečného vraždění, odlišuje se ostře od ostatní "válečné literatury" té doby svou lidskou prostotou a upřímností, s jakou se SKN držel svého úmyslu nenapsat nic jiného než "prostou historii svého mimikry v prostředí vojenském a válečném". V těchto vzpomínkách na svou válečnou historii nedobrovolného "výletu" na Balkán, s její kasárenskou etapou szegedskou, tábořením elbasanským a frontovým epilogem bragoždským opět poznáváme intimní i občanskou básníkovu podobu. Neumann nám v této knize řekl nejen mnoho zajímavého o sobě samém, ale i o celém tom frontovém společenství prostých vojáků Čechů, Maďarů, Srbů, Albánců, Bulharů, Rusů i Němců, vojáků i civilistů, "přátel" i "nepřátel", jež pro zájmy jiných prolévali svou krev vbratrovražedném boji.

Publikováno: 1949

Paměti a drobné prózy

Stanislav Kostka Neumann

Práce v tomto svazku zahrnuté přes to, že jsou thematicky nesourodé a pokud jde o chronologii jejich vzniku, časově velmi vzdálené (vznikaly 1912-1939), představují jako celek produkt období básníkovy zralosti, dobu, kdy má za sebou období "velkého čestného tápání" a stojí už, pokud jde o ideovou stránku díla, na pevné půděsocialismu. Zvl. cennou součást tohoto svazku kromě krásné, umělecky svěží a myšlenkově bohaté povídky "Jelec" tvoří kapitoly dosud knižně nepublikované druhé části N. vzpomínek, v nichž se básník sebekriticky vypořádává s chybami a blouděním svého mládí a upřímně mluví o své cestě k socialismu. Zvl. pozornosti si zaslouží také dvě povídky. - "Honákova jídelna" a "Tichý zápas" - napsané pod pseudonymy v prvních letech předmnich. republiky a postihující dva typy naší popřevratové zbohatlické buržoasie. Nedokončená próza "Rudý den" část kapitoly rozepsaného 2. dílu románu Zlatý oblak, má mnoho přímých osobních zážitků básníka. Ze 7 fejetonů z růz. let jsou nejstatečnější 3 jinotajné fejetony z prvních měsíců okupace, které ukazují, jak SKN, vyzbrojený svou velikou vírou a láskou k Sovět. svazu, nepropadl beznaději, ale naopak odvážně vyjádřil své přesvědčení, že zločin dojde brzy trestu. (Podle dosl. L. Štolla)

Publikováno: 1951

Československá cesta

Stanislav Kostka Neumann

Deník SKN z půlletní cesty kolem republiky vycházel původně ve formě reportáží v Lidových novinách (květen-listopad 1933) a teprve později (1933 a 1935) byl autorem přepracován pro vydání knižní. "Jsou to jen dojmy dvou lidí, kteří si vyšli poznávat svou užší i širší vlast a nechali doma všechny reminiscence i předsudky", říká v závěru sám Neumann o této knize. Půl roku projížděl vlakem a procházel pěšky SKN tehdejší republikou, okruhem objel celé hranice, přes Bratislavu na východ, do své milované Zakarpatské Ukrajiny, z Mukačeva a z Jasiny opět po severních hranicích přes Ostravu k pramenům Bílého Labe a po západní hranici na jih na Šumavu. Všude se dovedl zadívat na krajinu i na člověka, zamyslit se nad životem měst i vesnic i nad jejich budoucností. Obsáhl ve svém vyprávění kus historie všech těch měst a krajů i jejich národopis. zajímavostí a pravdivě vylíčil poměry, které tam za 1. republiky vládly. "Československá cesta" je historic. dokladem, pravdivým dokumentem sociál. a polit. poměrů v kapitalistické ČSR v napjatém roce třiatřicátém.

Publikováno: 1952