V publikaci jsou obsaženy tři romány z tzv. červené knihovny, a to Milión za jednu noc od J. Zelenkové, Čistý pramen od M. Tippmanové a Konec svatební cesty od B. Lowdnesové.
Nelly má tělo Venuše, mrštnost pardála a oči jako blyštivé diamanty. Přitahuje pohledy mužů a nenávidí skvrny na bílých vestách. Její úloha dívky na telefon je jen jedna z mnohých, které hraje, aby zastřela svou pravou identitu. Neboť ve skutečnosti je Nelly jednou z nejúspěšnějších agentek, které na naší zemi pěstují tohle řemeslo.
Ohnivě rudý mercedes 350 SLC razantně přejel betonové spojovací kameny a zastavil na posledním volném místě parkoviště. Nelly Moorová vystoupila, ukazováčkem a prostředníčkem bez námahy zavřela dveře a rozhlédla se.
Napsáno pod pseudonymem Bernard Ant. * Ukázka: Události valící se kolem mne mi nedaly poznat nudu obyčejného života. Problémy začínaly už docela tradičně v noci. Tentokrát vetřelec narušující mé soukromí ani nevyčkal brzkých ranních hodin, jednoduše se dostavil už o půl dvanácté, tedy v době, kdy většina lidí ještě není v posteli, ale usilovně o tomto kusu nábytku přemýšlí. Tím, že jsem poznal pana Olafa Jensena, začal pro mne případ, který bych si mohl do archivu zařadit pod pod titulem Případ zlatých lumíků. Přiznám se, že těmi drobnými severskými savci jsem se ve své praxi příliš nezabýval. Přece jen pro zoologické zahrady nejsou tito tvorové příliš atraktivní. Tato drobná, nenápadná zvířátka, nejsou pro chov nijak zajímavá, a to z jednoho prozaického důvodu: jsou příliš obyčejná a příliš hojná na to, než aby někomu stála za to zabývat se jejich chovem. Nevím, proč právě v této chvíli, kdy z úst pana Jensena poprvé vypadlo to slovo lumík, já skoro zalitoval, že jsem se k tomuto rodu choval vždy tak macešsky...