První poválečná sbírka Podzimní motýli vyšla v říjnu 1946 v Kroměříži jako 14. svazek edice Magnificat, řízené a vydávané Zdeňkem Řezníčkem. Její výzdoby se ujali básníkovi synové Jiří a Daniel. Podle údajů z korespondence měl Reynek knížku hotovou už v roce 1943, ale teprve poválce ji začal připravovat k vydání. Básně metaforicky vyjadřují smutek nad uplýváním času, tematizován je velký a věčný Návrat. Některé básně se obracejí k tušenému společenství zemřelých, k nimž má vést poslední cesta.