V jednom dalekém království se králi a královně narodila líbezná dceruška. Tváře měla bílé jako padlý sníh, a proto ji začali říkat Sněhurka. Maminka ji však brzy zemřela a král se brzy oženil. Macecha byla zlá, Sněhurku pro její krásu nenáviděla a chtěla se jí navždy zbavit...
Kdo to uprostřed džungle pláče? Panter Baghíra se pomalu přiblížil k malému rákosovému košíku, nahlédl dovnitř a úžasem oněměl. To tedy opravdu nečekal. Člověčí mládě tady na břehu řeky - samo a bezbranné!
Ve velkém modrém oceánu našli dva klauni očkatí šikovné doupě pro jejich budoucí děti, které byly v tu dobu ještě vajíčky. "Jakpak se budou jmenovat?" přemýšlela maminka Coral. "Jedno se může jmenovat třeba Nemo?!"
Té noci bylo nebe plné nejen hvězd, ale také čápů, kteří v zobácích nesli uzlíčky s mláďaty. Obyvatelé cirkusu už na ně netrpělivě čekali. Klokánek pro paní klokanici, žirafátko pro paní žirafu. Nakonec přinesl čáp malý balíček i slonici, paní Jumbo. Dychtivě ho rozbalila a uvnitř našla roztomilé slůňátko.
Kdysi dávno žil ve skvostném zámku mladý, pohledný princ. Jedné noci k zámku přišla stará žebračka a nabídla mu jedinou růži výměnou za úkryt před krutou bouří.
V Londýně žila dívka jménem Wendy Darlingová, která měla bujonu představivost. Vždycky před spaním vyprávěla dvěma mladším bratrům, Johnovi a Michaelovi, o úžasných dobrodružstvích Petra Pana - kouzelného chlapce, který uměl létat.
Pokud si myslíte, že hračky nemají vlastní život, velice se mýlíte! Když děti odejdou z pokoje, hračky oživnou, a tak tomu bylo i v Andyho dětském pokoji. Jakmile chlapec zavřel dveře, jeho nejoblíbenější hračka - šerif Woody - oživl a zvolal: „To jsou věci, Andyho narozeniny už dneska?!“
Ariel byla malá mořská víla, která žila v mořské říši se svým otcem, vládcem Tritonem, svými sestrami a spoustou přátel. I když bylo moře jejím domovem, milovala vše, co pocházelo z pevniny.
Na dalekém severu mezi horami leželo šťastné království Arendelle. V něm žily dvě malé princezny, Elsa a Anna. Elsa měla zvláštní dar - uměla rukama vyčarovat sníh a led. Se svou malou sestřičkou díky tomu zažívaly spoustu legrace.
Příběh začíná jednoho poklidného jarního dne... Mladý skladatel Roger seděl jako obvykle u piana a soustředil se na skládání hudby. Jeho pes, pohledný dalmatin Pongo, znuděně koukal z okna. Najednou na ulici uviděl dívku, která na vodítku vedla mladou fenku, nádhernou dalmatinku.
Byla hluboká noc, na nebi jasně zářily hvězdy a obyvatelé malé vesničky už dávno spali. Jen v jednom útulném domku ještě hořel oheň v krbu. Kdo tu asi bydlí? Zvídavý cvrček Jémine vyskočil na parapet a opatrně nakoukl dovnitř. Byla to Geppettova řezbářská dílna.
Byl krásný letní den a Alenku už nebavilo poslouchat svou sestru, která jí předčítala šíleně nudnou knihu. Ponořila se tedy do svých vlastních představ a začala snít o kouzelném světě, ve kterém všechna zvířata i věci uměly mluvit.
Lady byla roztomilá fenka kavalíra, kterou její páníčci zbožňovali. Když jí bylo šest měsíců, dostala nový obojek a už se nemohla dočkat, až ho ukáže svým kamarádům ze sousedství - teriéru Fouskovi a honicímu psu Barykovi. „Páni, slečno Lady, nový obojek,“ pronesl obdivně Baryk.
V malém království na břehu jezera se král s královnou chystali na velkou událost, na narození svého prvního děťátka. Královna však vážně ochořela a jedinou nadějí na její uzdravení byla kouzelná zlatá květina. Král poslal své vojáky do lesa, aby tuto květinu našli. Nebyli však jediní, kdo ji chtěl získat...
Potulný pěvec, Alan z Údolí, zpíval o Robinu Hoodovi. Hrdinovi, který bohatým bral a chudým dával. Poslechněte si, jak to tedy bylo- Kdysi dávno, v daleké zemi, ve Staré Anglii, si královský trůn přivlastnil princ Jan, bratr krále Richarda, který zatím bojoval ve Svaté zemi.