Dílo Zikmunda Wintra
Historické příběhy ze života hlavně měšťanstva 16. a počátku 17. stol., napsané na podkladě historického materiálu vytěženého z Wintrova studia v městském archivu rakovnickém. Obsahuje povídky: Kdo s koho? Člověk zmařený, Nezbedný bakalář, Do zeleného pokoje. Nejen námět, ale i dikce je založena na archivním studiu. Wintrovy obrázky dokumentují věrně třídní rozpory tehdejší české společnosti (zvláště mezi šlechtou a měšťanstvem).
Publikováno:
1941
Celý svazek je složen ze soudních protokolů. Jednou jsou to akta o žldnéřském přepadávání a vydírání, podruhé o zcizení lože manželského, po třetí o urážce slavného úřadu, po čtvrté o nesprávném udání z krádeže apod. (opsáno z přebalu knihy)
Publikováno:
1937
Svazek IV. Pražských obrázků Zikmunda Wintra, nyní pojmenovaný podle prvé povídky Břetislav a Jitka, jest dalším souborem skvělých a zajímavých historických novel a povídek mistrových, jejichž látka i dobová kořenná vůně pochází opět z jeho oblíbených dvou století, XVI. a XVII. Vedlestudentské, školské historky z počátků utrpení utrakvistické, kališnické koleje Karlovy Břetislav a Jitka, kde jednou z hlavních postav jest i mistr Kampanus, je tu opět několik vyprávění o zlomyslnosti a obmyslnosti ženských tvorů, kteří muže ubohé lákají, svádějí, zavádějí a třeba i zahubují (V pasti, Judith zlé paměti); ale vedle toho se tu mihne i tragická ženská hrdinka, třeba zakletá v postavě potulné a opovrhované ženy vojákovy (Vojačka). A zas je tu pro pestrost a živé rozptýlení i fraška z vážného i pseudovážného dění cechovního (S hlaholem trub) a nová kapitola z předbarokního útrpného práva (Kolomaz, krmička zlá) s postavou pijana a rváče Dačického z Heslova a jiná z procesů čarodějnických (Zlý duch Arrathan). A několik drobností (Z okolí pražského vesnické idyly, Kterak sedláci prali pány, Políčeno) znovu dokazuje upřímný Wintrův soucit s drobnými mučedníky, kteří se dostali mezi velká kola osudu.
Publikováno:
1937
Soubor historických črt, napsaných na podkladě archivního historického materiálu, uveřejněných poprvé porůznu v časopisech v letech 1889-1903. Rozsahem největší povídka titulní vypráví o dětství, nešťastné lásce, smutném manželství a tragickém konci děvčete čistého charakteru, jehož celý život je pokřiven a posléze zmařen proto, že je nalezencem. Povídka je současně obrázkem života v osadě okrsku kláštera svatoanežského v době rudolfinské. Náměty krátkých obrázků dalších (vesměs z doby předbělohorské): příběh "ohloupeného" mistra universitního (Mistr Kodicill), nešťastná příhoda Řeka Anastasia, v "zásobnějších domech" pražských žebrajícího, aby mateř svou v Turcích vězněnou vykoupil, a co se jemu a mnichům polským natrefilo, když si přes míru hrdlo hořkým pivem pražským prolévali (Bál na Malém rynku pražském); o tovaryši Janovi, který pohaněnou čest řemesla důsledněji hájil než samotní mistři pekařští, o dva prsty proto přišel a štěstí lidského nakonec došel (Pro čest řemesla); črta poslední o tom, jak rytíř Sekerka ze Sedčic neprávem pachole cizí v pokoutní pražské škole německé zkrvavil (V soukromé škole).
Publikováno:
1941
Tento svazek povídek Zikmunda Witra, součást jeho proslulých Pražských obrázků, je složen z devíti próz, z nichž nejslavnější, i samostatně už knižně vydávaná, je Krátký jeho svět: manželská tragedie, do níž se bezděky s naivní upřímností a horoucností připlete nevinný venkovský kantor. A vedle této nevelké, časté příhody z tehdejší přišeřelé Prahy, plné zákoutí, svodů a prostopášnosti, řadí se ve svazku vyprávění o svárech měšťanů se školami, o vpádu Pasovských do Prahy, o potížích bojovného utrakvistického kazatele, jenž se nemůže shodnout se svými ovečkami. A potom přichází ještě kapitolka o polském svůdci dívek, jenž přišel do Prahy lovit štěstí, a o nešlechetných Balounech (Vallonech), kteří si myslili, že před jejich vojenskou mocí se musí pokořit celé město, dvě povídky o tom, jak se v hlavním městě snažili drát a kořistit všichni, kdo přišli; a o boleslavských Bratřích, kteří se strachují o svůj "Karmel", a o někdejších vlasteneckých, českých měšťanech litoměřických, kteří bojují "pro Žižku", pro slávu jména českého. A poslední povídka, Ochladlý žár, je šaškovská, frašná, jak to má býti na závěr: končí se pořádným výpraskem za nectné záletnictví.
Publikováno:
1938
Soubor historických povídek, časově umístěných do 16. a 17. stol. Námětem povídky rozsahem největší (Panečnice) je příběh řemeslnického synka Matúše a chudé švadlí Jany. Názvy ostatních povídek: Kámen filosofický. Proti pánům. V šermířské škole. Psi ve Psářích. Pro tu lásku.Nezdárná disputace. Poctivý Jidáš. Dva dni na staroměstském domě radním. V konsistoři pod obojí přijímajících (r. 1593). Z tiché domácnosti. Židé zakladatelé jesuitského konviktu. Vlaský král a česká švadlí. Bitva ve škole u sv. Štěpána. Francouzská královna v pražské šatlavě. Klání o děvče. Pan Šejnoch. Nymburský písař. Dvě košile.
Publikováno:
1938
Soubor historických črt, napsaných na podkladě archiv. materiálu, tvoří jednak 12 obrázků pražských, jednak samost. oddíl "Tři obrázky venkovské". Rozsahem největší titulní povídka vypráví o manželství mladého panského ranhojiče se stárnoucí bohatou vdovou, s níž se veselý Vlach lehkomyslně ožení pro peníze a která žárlivými výstupy učiní z manželství peklo, jehož obětí se stane jejich mladá chudá schovanka. Ostatní Pražské obrázky: V kolleji Rejčkově, Boj o pivo pivem, Malý Faust, Rytíři, Mluvte česky, V úkropě sladovnickém, Dlouhý muž, O veliké noci v staré Praze, Tanec a připití, Očarovaný švec, Pytláci. Venkovské obrázky: Bouře v Olomouci, Strach na Táboře, Bezbožnice. Příběhy (s výjimkou Pytláků - 1720) se odehrávají v době předbělohorské, kterou Z.W. charakterisuje i dikcí. Přes často objektivistické líčení rozmarných i tragických příběhů je patrna v povídkách z prostředí městské chudiny autorova účast s utištěnými.
Publikováno:
1938
Soubor historických povídek, který ve starším vydání vyšel pod názvem Břetislav a Jitka.
Publikováno:
1952
Autor autoři v edici
Zikmund Winter
česká
1846 - 1912