Meč a kříž, první svazek čtyřdílného projektu Rytířské bitvy a osudy, je barvitým líčením válečnictví a rytířských zvyků období ranného středověku. Začnete bitvou u Hastingsu, ve šlépějích Bohemunda z Tarenta a Godefroie z Bouillonu dojdete k cíli první křížové výpravy, uvidíte křižáckou porážku u Hattínu i rytířský střet bitvy u Bouvines. Rytířskými mravy a zvyklostmi vás budou provázet „nejlepší rytíř na světě“ Guillaume le Maréchal a divoký trubadúr-válečník Bertrand de Born. (Knižní web)
Kniha se snaží o komplexní a objektivní pohled na jednu z významných událostí 1. světové války - přechod vojáků 28. pěšího pluku rakousko-uherské armády k Rusům.
Druhý svazek čtyřdílného projektu Rytířské bitvy a osudy barvitě líčí válečnictví a rytířské zvyky konce raného a počátku vrcholného středověku. Osudy hraběte z Montfortu a vikomta Trencavela provází čtenáře nesmiřitelnou válkou s Albigenskými na jihu Francie, střetem křesťanských rytířů s Mongoly u Lehnice, dvěma bitvami u Coutrai a Bannockburnu, kde rytířské vojsko začaly porážet houfy neurozené pěchoty. Dvě obsáhlé části jsou věnovány posledním bitvám dvou českých králů, v nichž se pátrá po pravdě o smrti Přemysla Otakara II. u Dürnkrut a Jana Lucemburského u Crécy-en-Ponthieu. Jde o čtivou a nenásilnou sondu do válečnických zvyklostí, rytířských ideálů, jež se nejednou s realitou kříží, událostí, vojenské techniky, historie zbraní, zbroje a jejich použití. (Knižní web)
Jak se změnil pojem války od 19. století. Komplexní proces ekonomické, společenské a politické modernizace vyústil v 19. století ve fenomén „národa ve zbrani“ a nakonec, ve dvacátém století, ve fenomén „totální války“. Moderní válka nevznikla jen jako důsledek rozvoje vojenské techniky či vojenské technologie. Začala zahrnovat všechny aspekty života. Tradiční vojenská historie, zabývající se především strategií a taktikou, se rozvinula do širšího a hlubšího studia vztahů mezi válkou a společností. Spoluautoři této knihy si vytkli za cíl shromáždit širokou škálu interpretací, aby objasnili tuto komplexní souvztažnost, a předkládají jak historické vylíčení vývoje války, tak tematické analýzy jejích klíčových prvků.
За Волгой земли для нас не было. Записки снайпера (Za Volgoj zemli dlja nas ne bylo. Zapiski snajpera)
Když Vasilij Zajcev dorazil v říjnu roku 1942 do Stalingradu, průměrná životnost sovětského vojáka zde nepřekračovala 24 hodin. Tato statistika se však v průběhu bitvy postupně zlepšovala, mimo jiné i zásluhou skupinky odhodlaných odstřelovačů – a Vasilij Zajcev se měl stát nejlepším z nich. Zároveň také patřil k těm šťastnějším, kteří u Stalingradu bojovali a boj přežili, aby mohli svůj příběh vyprávět. V prvních 10 dnech zabil 40 německých vojáků a jeho celkové skóre se zastavilo na čísle ne menším než 225. Taktika, kterou za svoji kariéru vypracoval, se dodnes studuje na odstřelovačských školách po celém světě. Zajcev poskytuje čtenáři jedinečný pohled do tváře války – tváře plné hrůzné brutality a zoufalství vojáků obou stran, tváře doložené děsivou statistikou mrtvých a raněných. Jeho Zápisky jsou považovány za nejlepší záznam o stalingradské bitvě z pera přímého účastníka bojů a představují klasické dílo válečné literatury.
Tuto antologii nejlepších i „normálních“ odstřelovačů druhé světové války sepsali vojenští historici i profesionálové, kteří mají k odstřelovačům blízko, nebo jimi dokonce sami byli. Každý z autorů předvádí vybraného odstřelovače jako plnokrevnou osobu a při popisu jejich smrtelně nebezpečné práce často uvádí detaily, jež dosud nebyly publikovány. K nejslavnějším postavám, o nichž tato unikátní kniha pojednává, patří Vasilij Zajcev, sovětský hrdina od Stalingradu, „Bílá smrt“ Sima Häyhä, který měl na kontě rekordních více než pět stovek obětí, Sepp Allerberger, druhý nejúspěšnější německý odstřelovač druhé světové války, či Ljudmila Pavličenková, nejlepší odstřelovačka všech dob. Další národnosti reprezentuje zázračný střelec z amerického Tennessee Bert Kemp, nespoutaný irský odstřelovač Patrick Devlin, který bojoval v řadách britské armády, expert na boj v terénu Harry Furness a bezejmenný japonský odstřelovač na Guadalcanalu. Další kapitoly jsou věnovány proslulému teoretikovi a praktikovi kapitánu Cliffordu Shoreovi nebo operaci Foxley, při níž měli britští odstřelovači zabít Adolfa Hitlera.