Na počátku příběhu tanatonautů, dobyvatelů Ráje, je otázka stará jako lidstvo samo: Co se stane s člověkem po smrti? Tanatonauti se rozhodnou nalézt odpověď a vydají se prozkoumat poslední námi neprobádaný kontinent. Dostanou se za hranice naší představivosti, nahlédnou do snů a nepoznaných hrůz i slastí a octnou se v prostoru, kde rozluští záhady pronásledující nás odnepaměti… Je jejich cesta uskutečnitelná? Jak asi dopadne? A co si s jejich poznatky člověk počne? S udivujícím nadhledem, jejž mu zaručila vědecká erudovanost a rozsáhlé znalosti posvátných a tajných iniciačních textů hlavních náboženství a mytologií z nejstarších dob, s nezaměnitelným prozaickým talentem, který spočívá zejména ve schopnosti pojednat čtivě a odlehčeně i o těch nejvážnějších lidských problémech, a se zvláštním důrazem na individuální spirituální zkušenost vylíčil Bernard Werber v této knize, jak by mohla započít, proběhnout a vyústit tato nejfenomenálnější odysea všech dob.
Co si o nás myslí andělé? Jak se jim jeví náš druh hemžící se na Zemi? Není země andělů ve skutečnosti tím nejlepším místem, odkud lze sledovat lidstvo ubírající se vpřed? A není onou poslední hranicí, kterou zbývá po nebi, zemi, moři a hvězdách probádat, právě Ráj? Po Tanatonautech, cestovatelích za hranice smrti, nás BernardWerber zve v jejich pokračování na další nevídané putování na onen, ale i na tento svět. V Říši andělů nám předestírá Ráj coby území, kde se nás snaží bytosti, přející nám jen to nejlepší, zachránit mnohdy i proti naší vůli.
Dávejte pozor, kam šlapete! Během několika vteřin, které potřebujete k přečtení tohoto odstavce, se narodí 40 lidí… a 700 milionů mravenců. Malí, pro nás takřka neviditelní, a přesto úchvatní tvoři vytvořili od doby, kdy se před stovkou milionů let na Zemi objevili, zcela dokonalou a všestranně fungující civilizaci. Budují městaa federace, bojují o území, společnými silami odrážejí útoky vetřelců a predátorů. Zakládají houbová políčka nebo mšičí farmy a svá hnízda dokážou utkat z listí. Vyznávají kastovní systém a některé druhy si otrokářským způsobem podrobují jiné. Přestože představivost lidí vždy s oblibou hledala paralelní světy po nejrůznějších koutech vesmíru, na fantastickou existenci těch, kteří žijí v poloskrytu pod našima nohama, se zapomínalo. Jsou mravenci anarchisté, roajalisté anebo se jejich organizace blíží totalitnímu zřízení? Jak chápou čas? Co o nich vlastně víme? A vědí oni o nás? Werberův román Mravenci bývá právem označován jako realistická sci-fi: to nejúžasnější je na něm právě to, co je skutečné. Po jeho přečtení už nikdy nebudete vnímat svět tak jako dosud - stejně jako hrdina knihy, nezaměstnaný pařížský zámečník Jonathan Wells, který po svém excentrickém strýci zdědil suterénní byt a tajemné varování: Hlavně nikdy nechoď do sklepa!
Po fenomenálním úspěchu románu Mravenci, pokračuje spisovatel a vědecký publicista Bernard Werber ve své velké sáze o „vnitrozemšťanech“…Zavádí nás ještě hlouběji do ohromujícího, hrozného světa, kde se to hemží hmyzem. Kniha Den mravenců opět není obyčejným napínavým románem, ale úžasnou a znepokojující moderní odyseou, jež propojuje uměleckou fikci se suverénním poznáním nekonečně malého ze světů.
Na jedné straně jsou mravenci. Přemýšlejí, zda jsme obrovská monstra, nebo nezměrní bohové. Na druhé straně jsme my, lidé. V lepším případě k těm tvorečkům cítíme lhostejnost. V tom horším po nich zuřivě šlapeme. Po tisíciletích nepochopení se možná obě nejvyvinutější civilizace planety Země setkávají a konečně se poznají ...