Jeden z nejslavnějších sci-fi románů. Rick Deckard je policejním agentem pověřeným likvidací lidských replikantů, dokonalých reprodukcí člověka, používaných pro práci na kolonizovaných planetách. Schopnost empatie a lásky má údajně odlišovat androida od člověka, znamená proto kritérium při selekci podezřelých. Dickovi se v tomtorománu podařilo vykreslit velice temný a přesvědčivý svět technicistní budoucnosti, ve které už téměř neexistují živá zvířata, jen umělá, a aby si člověk koupil živé zvířátko, musí si vydělat hodně peněz – třeba likvidací replikantů.
Na konci filmové předlohy uprchl Deckard s krásnou replikantkou Rachel, kterou se nyní zoufale pokouší zachránit, neboť i její život je zabudovanou pojistkou omezen na pouhé čtyři roky. Je však zajat agenty Tyrellovy korporace, která technologii androidů vytvořila, aby našel a zničil neznámého šestého replikanta, místo něhož kdysi zavraždil člověka - filmovou replikantku Pris. Současně je Rick Deckard, jenž se osamělý a bez přátel probíjí nepřátelským L. A., pronásledován policií, která je přesvědčena, že tím replikantem je on sám.
Po marném honu na neznámého šestého uprchlíka a po zničení Tyrellovy společnosti, která replikanty vyráběla, odletěli bývalý blade runner Rick Deckard a Sarah Tyrellová, neteř zavražděného vládce společnosti, z L. A. na Mars. Hluboce se však mýlili, jestliže se domnívali, že cestují inkognito a že se nepozorovaně dostanou do koloniíOSN na periferii kosmu. Do děje plného zvratů a nečekaných rozuzlení zasáhne starý Deckerův parťák Dave Holden, vybavený umělým srdcem a plícemi, „transcendentálně“ upravený Tyrellův genetický inženýr Sebastian, doprovázený věrným Kudrnou a Piskačem, na scéně se objeví i Rachel a Decker díky záhadnému agentovi repfilů a tajuplnému kufříku, v němž na něho čeká nepříjemné překvapení, poodhalí tajemství rodu Tyrellů…
Philip K. Dick se ve svém románu Rádio Svobodný Albemuth, který vznikl v roce 1976, ale publikován byl až v 80. letech, věnuje tématu svých vrcholných filozofujících děl Valis či Temný obraz. Vystupuje tu hrdina s autorovým jménem, který se chce vyhnout světové válce, rozpoutané vyšinutým prezidentem Spojených států amerických, jehožjméno je Ferris F. Fremont (tedy FFF, tedy 666, tedy číslo ďáblovo). Dickův přítel právě začal chytat rádiové signály z vesmíru, které by mohly pocházet jednak od příslušníků neznámé civilizace, ale taky od samotného Boha. Vláda však tuší nebezpečí a kuje plány, jak mimozemskou družici a všechny, k nimž promlouvá, bez skrupulí zlikvidovat.
Jeden z nejkontroverznějších románů Philipa K. Dicka, na jednu stranu zatracovaný, na druhou stranu obdivovaný příběh o náboženské sektě, která nalezne svého Mesiáše. Co se stane, když jistá náboženská sekta tak dlouho hledá Mesiáše, až ho nalezne ve dvouletém dítěti jménem Sofie, která jim potvrdí, že celá zemská civilizace jeodpradávna řízena inteligencí z vesmíru? Nastane konec světa? Román Valis je možné považovat za sci-fi, ale především je to zamyšlení nad věčným fenoménem – lidským hledáním boha.
Božskou invazi, druhý díl své gnostické „božské“ trilogie, napsal Dick na sklonku života v roce 1980 a tematicky jí navazuje na svůj předchozí román Valis. V Božské invazi, odehrávající se dvě stě let po událostech zachycených ve Valisu, nechává Dick Boha prohrát souboj se zlem a anděla zla Beliála ovládnout svět. Jedinou nadějíse stává návrat Boha ve formě chlapce počatého kolonistkou nehostinné planety vzdáleného hvězdného systému CY30-CY30B. Podaří se novodobému mesiáši porazit Beliála a všechny jeho pozemské kliky a vymanit lidstvo ze zóny zla? Božská invaze je románem o hledání Boha, člověka a božské podstaty v lidech.
Filosofický příběh z Kalifornie na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vypráví Dickova první (a bohužel poslední) sympatická ženská postava Angel Archerová, hrdinou je ovšem její tchán, episkopální biskup Timothy Archer. Autor knihou skládá hold svému příteli, kontroverznímu duchovnímu Jamesi Pikeovi, který zemřel roku 1969 v izraelské poušti. Poslední román Philipa K. Dicka lze chápat jako jeho odkaz světu. Kniha volně navazuje na již vydaný román Valis, ale gnostický problém podvrženého vesmíru pojímá z praktičtějšího, lidštějšího hlediska.