Vilém Závada

Český básník, spisovatel a překladatel, který se narodil v Hrabové u Ostravy, kde absolvoval základní školu. V letech 1917 až 1923 studoval klasické gymnázium v Ostravě a od roku 1923 pokračoval ve studiu slovanské filologie na pražské filosofické fakultě. V roce 1929 dokončil státní knihovnickou školu.

Po studiích pracoval v redakcích a knihovnách. V letech 1932 až 1937 působil jako redaktor Melantrichu, konkrétně čtrnáctideníku Listy. V roce 1948 byl jmenován ředitelem Národní a universitní knihovny, ale této funkce se již o rok později vzdal. Po roce 1953 se věnoval literární práci jako redaktor a spisovatel.

Jeho tvorba se zaměřovala především na společenskou lyriku, která je silně pesimistická a plná tragického vnímání života, podobně jako dílo Františka Halase. Tento pohled na svět pravděpodobně vycházel z jeho válečných zážitků a z mládí prožitého v nelehkých podmínkách na Ostravsku. Jeho díla se často dotýkají nihilistických témat. Výrazně se v nich projevuje silná vazba k rodnému kraji.

Kromě vlastní tvorby psal i sbírky pro děti a překládal poezii z různých jazyků – maďarštiny, bulharštiny, němčiny, ruštiny, francouzštiny a srbochorvatštiny.