Zikmund Winter byl spisovatel historických próz a zároveň historik. Narodil se do rodiny zvoníka na Starém Městě a po otcově smrti se tímto řemeslem sám živil, aby podpořil rodinu.
Po gymnáziu studoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Následně působil rok jako středoškolský profesor v Pardubicích a plných deset let v Rakovníku, než se přesunul do Prahy.
Rakovnické období bylo pro Wintera klíčové, protože mu umožnilo hloubkový výzkum v archivech. Získané materiály využil jak pro odborné studie o kulturním životě českých měst v letech 14. až 17. století, tak pro svou beletristickou tvorbu.
Zikmund Winter se pohyboval v literárním prostředí kolem časopisu Zvon, kde se sdružovali například Alois Jirásek a Karel Václav Rais.
Zemřel během pobytu v rakouských lázních Bad Reichenhall.
Jeho umělecká próza, kterou začal psát od poloviny 80. let 19. století, se nejčastěji zaměřuje na život řemeslníků, studentů a intelektuálů v předbělohorském období. Zpočátku psal kratší, často anekdotické příběhy, které později rozvíjel a prohluboval psychologicky. Sledoval osudy lidí, kteří se snažili vymanit z předurčeného osudu, ať už osobního nebo společenského.
Source: spisovatele.cz