František Sokol Tůma
1855 - 1925
česká
not rated
My rating
František Tůma (2. května 1855 Benešov u Prahy – 31. prosince 1925 Ostrava), známý také jako František Sokol Tůma či František Sokol-Tůma, byl český spisovatel, novinář a dramatik.
Původně působil jako herec v kočovných společnostech pod jménem Franta Tůma a později recitoval českou poezii. V roce 1893 se usadil ve Valašském Meziříčí, kde začal vydávat časopis Radhošť. Po roce přesunul časopis do Ostravy, kde vycházel pod názvy Ostravice, později Ostravský obzor (1897–1901) a Ostravan (1901–1912). Současně redigoval časopis Horník (1910–1923). Dne 24. března 1912 se stal zakládajícím členem Moravského kola spisovatelů. V. K. Jeřábek tehdy k založení sdružení uvedl, že moravští spisovatelé chtějí „povznésti citovou kulturu rázovitého lidu moravského, rozkvétat slovesné umění a písemnictví českého národa na Moravě“, a že chtějí „mluviti k srdci lidu, podávati mu obraz jeho a zušlechťovati jej“.
Valašsko zůstalo Tůmou oblíbeným regionem, do kterého se často vracel a který se objevuje v jeho románech a hrách. Další jeho díla se odehrávají na Ostravsku, a to jak na venkově, tak v hornickém prostředí. K tomuto prostředí přistupoval nejen sociálně, ale i silně českonacionálně a protiněmecky, varoval před přistěhovalectvím polských horníků a projevoval prvky českého antisemitismu. Přestože odmítal rasový antisemitismus a své protižidovské postoje odůvodňoval spojenectvím Židů a Němců proti českým zájmům, často podléhal dobovým předsudkům.
Jeho tvorba, ať už z ostravského prostředí nebo z valašského venkova, má charakter lidového naturalismu, přičemž se obě prostředí snaží zobrazit bez idealizace. Tůma se však zároveň snažil zdůraznit národně-pokrokové tendence, což vedlo k určité schematičnosti některých postav.
Kromě literární činnosti se významně zasloužil o udržení českého jazyka a kultury v předválečné Ostravě, zejména se dlouhodobě zasazoval o založení Národního divadla moravskoslezského, a to zejména poté, co Národní divadlo v Praze odmítlo uvést jeho hru Staříček Holuša.
Původně působil jako herec v kočovných společnostech pod jménem Franta Tůma a později recitoval českou poezii. V roce 1893 se usadil ve Valašském Meziříčí, kde začal vydávat časopis Radhošť. Po roce přesunul časopis do Ostravy, kde vycházel pod názvy Ostravice, později Ostravský obzor (1897–1901) a Ostravan (1901–1912). Současně redigoval časopis Horník (1910–1923). Dne 24. března 1912 se stal zakládajícím členem Moravského kola spisovatelů. V. K. Jeřábek tehdy k založení sdružení uvedl, že moravští spisovatelé chtějí „povznésti citovou kulturu rázovitého lidu moravského, rozkvétat slovesné umění a písemnictví českého národa na Moravě“, a že chtějí „mluviti k srdci lidu, podávati mu obraz jeho a zušlechťovati jej“.
Valašsko zůstalo Tůmou oblíbeným regionem, do kterého se často vracel a který se objevuje v jeho románech a hrách. Další jeho díla se odehrávají na Ostravsku, a to jak na venkově, tak v hornickém prostředí. K tomuto prostředí přistupoval nejen sociálně, ale i silně českonacionálně a protiněmecky, varoval před přistěhovalectvím polských horníků a projevoval prvky českého antisemitismu. Přestože odmítal rasový antisemitismus a své protižidovské postoje odůvodňoval spojenectvím Židů a Němců proti českým zájmům, často podléhal dobovým předsudkům.
Jeho tvorba, ať už z ostravského prostředí nebo z valašského venkova, má charakter lidového naturalismu, přičemž se obě prostředí snaží zobrazit bez idealizace. Tůma se však zároveň snažil zdůraznit národně-pokrokové tendence, což vedlo k určité schematičnosti některých postav.
Kromě literární činnosti se významně zasloužil o udržení českého jazyka a kultury v předválečné Ostravě, zejména se dlouhodobě zasazoval o založení Národního divadla moravskoslezského, a to zejména poté, co Národní divadlo v Praze odmítlo uvést jeho hru Staříček Holuša.
Source: Wikipedie