František Sokol Tůma
1855 - 1925
česká
not rated
My rating
František Tůma (2. května 1855 Benešov u Prahy – 31. prosince 1925 Ostrava), známý také jako František Sokol Tůma či František Sokol-Tůma, byl český spisovatel, novinář a dramatik.
Začínal jako herec v kočovných společnostech pod jménem Franta Tůma a později působil jako recitátor českých básní. V roce 1893 se usadil ve Valašském Meziříčí, kde založil časopis Radhošť. Po roce přesunul časopis do Ostravy, kde vycházel pod názvy Ostravice, Ostravský obzor (1897–1901) a Ostravan (1901–1912). Současně redigoval časopis Horník (1910–1923). Dne 24. března 1912 se stal zakládajícím členem Moravského kola spisovatelů. V. K. Jeřábek tehdy k založení sdružení poznamenal, že moravští spisovatelé chtějí povznést citovou kulturu moravského lidu, rozvíjet české umění a písemnictví na Moravě a oslovovat lid s obrazy jeho života a snahou o jeho zušlechtění.
Valašsko zůstalo Tůmou oblíbeným tématem, často se tam vracel a jeho díla se tam odehrávají. Stejně tak se inspiroval Ostravskem, nejen venkovem, ale především hornickým prostředím. K němu přistupoval jak ze sociálního hlediska, tak z pozice silného českého nacionalismu, s ostrou kritikou Němců a varováním před příchodem polských horníků. V jeho dílech se objevují i antisemitské prvky, které sice formálně odmítal rasový antisemitismus, ale odůvodňoval spojenectvím Židů a Němců proti českým zájmům a často podléhal dobovým předsudkům.
Jeho tvorba, ať už z Valašska nebo Ostravy, má rysy lidového naturalismu, bez idealizace těchto prostředí. Zároveň je ovlivněna snahou o prosazování národně-pokrokových myšlenek, což se projevuje v jisté schematičnosti některých postav.
Kromě literární činnosti se významně zasloužil o udržení českého jazyka a kultury v předválečné Ostravě. Usiloval zejména o založení Národního divadla moravskoslezského, a to i poté, co Národní divadlo v Praze odmítlo uvést jeho hru Staříček Holuša.
Začínal jako herec v kočovných společnostech pod jménem Franta Tůma a později působil jako recitátor českých básní. V roce 1893 se usadil ve Valašském Meziříčí, kde založil časopis Radhošť. Po roce přesunul časopis do Ostravy, kde vycházel pod názvy Ostravice, Ostravský obzor (1897–1901) a Ostravan (1901–1912). Současně redigoval časopis Horník (1910–1923). Dne 24. března 1912 se stal zakládajícím členem Moravského kola spisovatelů. V. K. Jeřábek tehdy k založení sdružení poznamenal, že moravští spisovatelé chtějí povznést citovou kulturu moravského lidu, rozvíjet české umění a písemnictví na Moravě a oslovovat lid s obrazy jeho života a snahou o jeho zušlechtění.
Valašsko zůstalo Tůmou oblíbeným tématem, často se tam vracel a jeho díla se tam odehrávají. Stejně tak se inspiroval Ostravskem, nejen venkovem, ale především hornickým prostředím. K němu přistupoval jak ze sociálního hlediska, tak z pozice silného českého nacionalismu, s ostrou kritikou Němců a varováním před příchodem polských horníků. V jeho dílech se objevují i antisemitské prvky, které sice formálně odmítal rasový antisemitismus, ale odůvodňoval spojenectvím Židů a Němců proti českým zájmům a často podléhal dobovým předsudkům.
Jeho tvorba, ať už z Valašska nebo Ostravy, má rysy lidového naturalismu, bez idealizace těchto prostředí. Zároveň je ovlivněna snahou o prosazování národně-pokrokových myšlenek, což se projevuje v jisté schematičnosti některých postav.
Kromě literární činnosti se významně zasloužil o udržení českého jazyka a kultury v předválečné Ostravě. Usiloval zejména o založení Národního divadla moravskoslezského, a to i poté, co Národní divadlo v Praze odmítlo uvést jeho hru Staříček Holuša.
Source: Wikipedie