Jaromír Tomeček
1906 - 1997
česká
not rated
My rating
Jaromír Tomeček (30. září 1906, Kroměříž – 15. července 1997, Brno) byl novinář a prozaik.
Narodil se v rodině krejčího a po maturitě na klasickém gymnáziu v Kroměříži v roce 1925 zahájil studium práv na Masarykově univerzitě v Brně. Po dvou semestrech se však vydal na Podkarpatskou Rus, kde od roku 1926 pracoval jako úředník v Rákošíně a později absolvoval notářskou školu v Bratislavě. Od roku 1929 působil v Podkarpatské Rusi jako správní úředník a obvodní notář, nejprve v Dercenu, od roku 1930 v Lalově a od roku 1934 jako vedoucí notář ve Volovém (dnes Mežgorje). Zde se setkal s významnými osobnostmi literárního života, jako byli Ivan Olbracht, S.K. Neumann, Karel Čapek, Vladislav Vančura a Karel Nový.
Po záboru Podkarpatské Rusi Maďarskem v březnu 1939 se Jaromír Tomeček vrátil na Moravu a žil v Kroměříži a od roku 1940 v Brně, kde pracoval na Zemském úřadu. V roce 1944 byl nasazen do práce v brněnské slévárně.
Po roce 1945 působil na Zemském národním výboru jako tajemník Zemské kulturní rady a v roce 1946 dokončil právnická studia. Od roku 1948 byl redaktorem publikací ve Studijním a plánovacím úřadu v Brně, zaměřených především na architekturu a životní prostředí. V letech 1954–1962 redigoval časopis Host do domu a následně se plně věnoval spisovatelské činnosti.
Do literatury vstoupil koncem 30. let 20. století časopiseckými fejetony a během německé okupace debutoval knihou povídek pro děti Vuí se směje.
Jako novinář přispíval do řady periodik. V roce 1934 publikoval svůj první fejeton v Podkarpatských hlasech a v letech 1935–1943 psal črty do Lidových novin, které se staly základem knihy Vuí se směje. Po roce 1945 publikoval v časopisech Kultura, Nový život, Literární noviny, Plamen, Host do domu, Krásy domova, Tvorba, Věda a život, Lidé a země, Naše rodina, Literární měsíčník a v denících Rovnost a Práce. Jeho fejetony a črty vyšly také ve sbírkách Kameje, Doteky tich a Závaží času. Přispíval i do Brněnského večerníku, Svobodného slova a Lidové demokracie. Po roce 1990 publikoval v časopisech Rok, Malovaný kraj, Svobodné slovo a Lidové noviny.
Jaromír Tomeček psal předmluvy, doslovy a katalogy výstav a spolupracoval s Československým rozhlasem a Československou televizí. V rozhlase přispíval povídkami do košického vysílání a účastnil se pořadů Sedmilháři, Rukopis na mém stole a Po pěšinách domova. Pro televizi se podílel na cyklu Lovy beze zbraní a byl spoluautorem scénářů pořadů Sólo pro… lesy a Zahrada slunce. Věnoval se také psaní o Pálavě.
Narodil se v rodině krejčího a po maturitě na klasickém gymnáziu v Kroměříži v roce 1925 zahájil studium práv na Masarykově univerzitě v Brně. Po dvou semestrech se však vydal na Podkarpatskou Rus, kde od roku 1926 pracoval jako úředník v Rákošíně a později absolvoval notářskou školu v Bratislavě. Od roku 1929 působil v Podkarpatské Rusi jako správní úředník a obvodní notář, nejprve v Dercenu, od roku 1930 v Lalově a od roku 1934 jako vedoucí notář ve Volovém (dnes Mežgorje). Zde se setkal s významnými osobnostmi literárního života, jako byli Ivan Olbracht, S.K. Neumann, Karel Čapek, Vladislav Vančura a Karel Nový.
Po záboru Podkarpatské Rusi Maďarskem v březnu 1939 se Jaromír Tomeček vrátil na Moravu a žil v Kroměříži a od roku 1940 v Brně, kde pracoval na Zemském úřadu. V roce 1944 byl nasazen do práce v brněnské slévárně.
Po roce 1945 působil na Zemském národním výboru jako tajemník Zemské kulturní rady a v roce 1946 dokončil právnická studia. Od roku 1948 byl redaktorem publikací ve Studijním a plánovacím úřadu v Brně, zaměřených především na architekturu a životní prostředí. V letech 1954–1962 redigoval časopis Host do domu a následně se plně věnoval spisovatelské činnosti.
Do literatury vstoupil koncem 30. let 20. století časopiseckými fejetony a během německé okupace debutoval knihou povídek pro děti Vuí se směje.
Jako novinář přispíval do řady periodik. V roce 1934 publikoval svůj první fejeton v Podkarpatských hlasech a v letech 1935–1943 psal črty do Lidových novin, které se staly základem knihy Vuí se směje. Po roce 1945 publikoval v časopisech Kultura, Nový život, Literární noviny, Plamen, Host do domu, Krásy domova, Tvorba, Věda a život, Lidé a země, Naše rodina, Literární měsíčník a v denících Rovnost a Práce. Jeho fejetony a črty vyšly také ve sbírkách Kameje, Doteky tich a Závaží času. Přispíval i do Brněnského večerníku, Svobodného slova a Lidové demokracie. Po roce 1990 publikoval v časopisech Rok, Malovaný kraj, Svobodné slovo a Lidové noviny.
Jaromír Tomeček psal předmluvy, doslovy a katalogy výstav a spolupracoval s Československým rozhlasem a Československou televizí. V rozhlase přispíval povídkami do košického vysílání a účastnil se pořadů Sedmilháři, Rukopis na mém stole a Po pěšinách domova. Pro televizi se podílel na cyklu Lovy beze zbraní a byl spoluautorem scénářů pořadů Sólo pro… lesy a Zahrada slunce. Věnoval se také psaní o Pálavě.
Source: spisovatele.cz