Jan Svěrák

Na pražské FAMU, konkrétně na katedře dokumentaristiky, studoval v letech 1983 až 1988. Jeho rané dokumenty se však brzy odklonily od tradičního žánru, buď se stylizovaly (Vesmírná odysea II), nebo byly zcela smyšlené – Ropáci (1988), díky nimž získal mezinárodní uznání a studentského Oscara. V devadesátých letech se začal věnovat celovečerním hraným filmům a stal se jedním z nejúspěšnějších režisérů své generace. Jeho filmy, s výjimkou Akumulátora 1, který byl přijat s menším nadšením, dosahují značné popularity u diváků a pravidelně získávají ocenění na filmových festivalech. Obecná škola byla nominována na Oscara, Kolja jej dokonce vyhrál.

Původně zrušený projekt Vratné lahve, na kterém měl spolupracovat se Zdeňkem Svěrákem, který měl napsat scénář a zahrát si hlavní roli, a s Danielou Kolářovou, se nakonec dočkal realizace. Po přepracování scénáře začalo natáčení v březnu 2006 a film měl premiéru v českých kinech v březnu 2007.

Mezitím dokončil životopisný dokument Tatínek aneb Mramorizace Zdeňka Svěráka, který byl poprvé uveden v září 2004.