Otakar Štorch-Marien
1897 - 1974
česká
not rated
My rating
Narodil se 16. září 1897 ve Vodňanech a zemřel 12. března 1974 v Praze. Byl nakladatelem, spisovatelem, básníkem, publicistou a držitelem titulu PhDr. V letech 1919–1931 a 1945–1949 vedl nakladatelství Aventinum, které v letech 1927–1930 zahrnovalo i galerii výtvarného umění Aventinská mansarda.
Pocházel z rodiny lékárníka a dětství prožil v Kolíně, kde v roce 1916 dokončil gymnázium. Následně studoval bohemistiku, germanistiku a filosofii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy pod vedením například Arnošta Krause a Otokara Fischera. V roce 1921 získal doktorát za práci o Juliu Zeyerovi a jeho vztahu k Praze, přičemž Zeyer byl jeho kmotrem.
Nakladatelství plánoval založit společně s přítelem Jaromírem Funkem, ale ten nedostal souhlas od otce, a tak se Štorch-Marien vydání prvního titulu – divadelní hry Josefa Marii Dolfa – ujal sám v roce 1919. Aby se odlišil od jmen knihkupců Alexandra a Rudolfa Storcha, přidal k příjmení Marien. Název Aventinum zvolil podle renesančního tiskaře Jiřího Melantricha z Aventina. Ještě v roce 1919 navázal kontakty s bratry Čapky a jejich přáteli, jako byli Helena Čapková, Edmond Konrád, František Langer a Olga Scheinpflugová, které získal pro své nakladatelství.
Významně se podílel na vzniku a činnosti klubu moderních nakladatelů Kmen (1926–1949), jehož programové prohlášení napsal. V březnu 1927 nakladatelství přesídlilo do Zedwitzovského paláce v Purkyňově ulici na Novém Městě. V roce 1931 se však dostalo do finančních problémů, které způsobila hospodářská krize i nevhodné hospodaření, a v roce 1934 nakladatelství zkrachovalo.
Po úpadku Aventina pracoval jako redaktor v různých nakladatelstvích (Julius Albert, Edvard Beaufort, Leopold Mazač, Nakladatelské družstvo Máje).
V roce 1945 obnovil nakladatelství Aventinum, které bylo v roce 1949 zrušeno a začleněno do Ústředí lidové a umělecké výroby (ÚLUV). Následně působil jako vedoucí knihkupectví ÚLUV na Národní třídě v budově Platýzu.
Zemřel v roce 1974 a pohřben je v Kolíně.
Pocházel z rodiny lékárníka a dětství prožil v Kolíně, kde v roce 1916 dokončil gymnázium. Následně studoval bohemistiku, germanistiku a filosofii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy pod vedením například Arnošta Krause a Otokara Fischera. V roce 1921 získal doktorát za práci o Juliu Zeyerovi a jeho vztahu k Praze, přičemž Zeyer byl jeho kmotrem.
Nakladatelství plánoval založit společně s přítelem Jaromírem Funkem, ale ten nedostal souhlas od otce, a tak se Štorch-Marien vydání prvního titulu – divadelní hry Josefa Marii Dolfa – ujal sám v roce 1919. Aby se odlišil od jmen knihkupců Alexandra a Rudolfa Storcha, přidal k příjmení Marien. Název Aventinum zvolil podle renesančního tiskaře Jiřího Melantricha z Aventina. Ještě v roce 1919 navázal kontakty s bratry Čapky a jejich přáteli, jako byli Helena Čapková, Edmond Konrád, František Langer a Olga Scheinpflugová, které získal pro své nakladatelství.
Významně se podílel na vzniku a činnosti klubu moderních nakladatelů Kmen (1926–1949), jehož programové prohlášení napsal. V březnu 1927 nakladatelství přesídlilo do Zedwitzovského paláce v Purkyňově ulici na Novém Městě. V roce 1931 se však dostalo do finančních problémů, které způsobila hospodářská krize i nevhodné hospodaření, a v roce 1934 nakladatelství zkrachovalo.
Po úpadku Aventina pracoval jako redaktor v různých nakladatelstvích (Julius Albert, Edvard Beaufort, Leopold Mazač, Nakladatelské družstvo Máje).
V roce 1945 obnovil nakladatelství Aventinum, které bylo v roce 1949 zrušeno a začleněno do Ústředí lidové a umělecké výroby (ÚLUV). Následně působil jako vedoucí knihkupectví ÚLUV na Národní třídě v budově Platýzu.
Zemřel v roce 1974 a pohřben je v Kolíně.
Source: http://cs.wikipedia.org