Norman Spinrad

Spisovatel debutoval roku 1963 povídkou „Poslední z Rómů“ v časopise Analog a o tři roky později vydal svůj první román „Slunečňané“. Skutečný ohlas a zařazení mezi autory Nové vlny v sci-fi mu přinesl román „Naštvěte Jacka Barrona“ (1967–1968). Ten se stal předmětem vášnivých debat, neboť se zaměřoval na vliv médií na veřejné mínění a otevřeně se stavěl proti tehdejší prudérii v žánru. Příběh sleduje populárního televizního komentátora v boji s mocným finančním magnátem usilujícím o monopol na nesmrtelnost. Román vyvolal ostrou kritiku, která se však zaměřovala spíše na jeho sociální kritiku než na literární kvality. Kritici, puritáni a odpůrci časopisu New Worlds, kde dílo vycházelo, se spojili a pokusili se o zákaz časopisu. Když se jim to nepodařilo, využili ekonomického tlaku a přesvědčili firmu W. H. Smith, hlavního distributora periodik, aby časopis dále nerozšiřovala.

Další rozruch vyvolal román „Železný sen“ (1972), který líčí imaginární fašistické hnutí očima jeho vůdce. Autor vytvořil bizarní koncept, podle kterého je skutečným autorem románu Adolf Hitler, talentovaný, ale duševně narušený ilustrátor fantasy. Dílo tak představuje příběh v příběhu a využívá motiv alternativní reality k politické satiře. Někteří čtenáři však ironii nepochopili a dílo interpretovali jako oslavu nacismu. Pozdější romány, jako „Písně z hvězd“ (1980) a „Dítě štěstěny“ (1985), už kontroverze nevyvolaly. Za novelu „Jízda na pochodni“ (1974) získal autor cenu Jupiter. V češtině vyšly povídky „Andělé „R““, „V králičí noře“, „Cesta na Mindallu“ a „Veliký záblesk“.