Miroslav Sehnal
1953
česká
not rated
My rating
Narodil se 18. prosince 1953 v Bruntále. Je redaktor, prozaik a autor rozhlasových her.
Jeho povídky kriticky zkoumají běžný a konformní život a zdůrazňují hodnotu lidských vztahů. Postavy v nich často čelí obtížným situacím, které testují jejich morálku (V kartách se nepodvádí, 1990). V souboru Nevinní (1999) rozvíjí myšlenky známých přísloví, například „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“. V triptychu Hodinu před svítáním, V hodině svítání a Hodinu pod drnem s nadsázkou a sarkasmem popisuje vztahy mezi mužem a ženou.
Poprvé publikoval už v deseti letech v ostravském dětském časopise Bloček. Ve čtrnácti letech přispíval povídkami do celostátního časopisu Větrník a spolupracoval s Českým rozhlasem, kde později zveřejnil okolo 200 fejetonů a dvě rozhlasové hry (Volba, 1985 a Zával, 1986). Jeho povídky se objevovaly také v Literárním měsíčníku, Kulturním měsíčníku, Květech, Nové svobodě a dalších periodikách. Jeho zájem o hudbu se odrazil v jeho publikační činnosti – psal kritiky a profily do Melodie, Tvorby, Kina, Kulturního měsíčníku, Nové svobody a dalších časopisů. V roce 1993 vydal sbírku „pijáckých historek“ s názvem Lidový receptář na poopiční stavy. Pracoval v několika ostravských kulturních centrech a od roku 2005 působí jako hudební dramaturg Domu kultury města Ostravy. Dříve byl novinářem v Ostravském večerníku (do 1978), ČTK (do 1982), Československé televizi (do 1984), Výrobním družstevnictví (do 1985) a Hlubiňáku (do 1989). V 70. a 80. letech spolupracoval s ostravským Divadlem hudby, psal scénáře pro audiovizuální prezentace hudebních skupin a hudební dramatizace (Perníkové rozjímání, režie Jan Kačer). Představení Samův syn (1985) s účastí Jaromíra Nohavice spojilo živou hudbu, film a divadelní dramatizaci, ale bylo po několika reprízách tehdejším režimem zakázáno. V 80. letech založil první rockový klub na Moravě – Žalák, a tvořil jeho dramaturgii. Podílel se na vzniku ostravské skupiny Buty, která se poprvé představila na Rockfestu (1986). Byl dramaturgem ostravského klubu Atlantik a napsal scénáře pro dokumenty České televize o amatérských kapelách. V roce 1990 spoluzakládal nakladatelství Petit v rámci družstva Sampex Ostrava a později založil vlastní nakladatelství Maja. Od roku 1999 vydává recesistickou publikaci Prcka – WelCome, která byla v roce 1999 certifikována Muzeem kuriozit v Pelhřimově jako první česká publikace tištěná na toaletním papíře.
Jeho povídky kriticky zkoumají běžný a konformní život a zdůrazňují hodnotu lidských vztahů. Postavy v nich často čelí obtížným situacím, které testují jejich morálku (V kartách se nepodvádí, 1990). V souboru Nevinní (1999) rozvíjí myšlenky známých přísloví, například „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“. V triptychu Hodinu před svítáním, V hodině svítání a Hodinu pod drnem s nadsázkou a sarkasmem popisuje vztahy mezi mužem a ženou.
Poprvé publikoval už v deseti letech v ostravském dětském časopise Bloček. Ve čtrnácti letech přispíval povídkami do celostátního časopisu Větrník a spolupracoval s Českým rozhlasem, kde později zveřejnil okolo 200 fejetonů a dvě rozhlasové hry (Volba, 1985 a Zával, 1986). Jeho povídky se objevovaly také v Literárním měsíčníku, Kulturním měsíčníku, Květech, Nové svobodě a dalších periodikách. Jeho zájem o hudbu se odrazil v jeho publikační činnosti – psal kritiky a profily do Melodie, Tvorby, Kina, Kulturního měsíčníku, Nové svobody a dalších časopisů. V roce 1993 vydal sbírku „pijáckých historek“ s názvem Lidový receptář na poopiční stavy. Pracoval v několika ostravských kulturních centrech a od roku 2005 působí jako hudební dramaturg Domu kultury města Ostravy. Dříve byl novinářem v Ostravském večerníku (do 1978), ČTK (do 1982), Československé televizi (do 1984), Výrobním družstevnictví (do 1985) a Hlubiňáku (do 1989). V 70. a 80. letech spolupracoval s ostravským Divadlem hudby, psal scénáře pro audiovizuální prezentace hudebních skupin a hudební dramatizace (Perníkové rozjímání, režie Jan Kačer). Představení Samův syn (1985) s účastí Jaromíra Nohavice spojilo živou hudbu, film a divadelní dramatizaci, ale bylo po několika reprízách tehdejším režimem zakázáno. V 80. letech založil první rockový klub na Moravě – Žalák, a tvořil jeho dramaturgii. Podílel se na vzniku ostravské skupiny Buty, která se poprvé představila na Rockfestu (1986). Byl dramaturgem ostravského klubu Atlantik a napsal scénáře pro dokumenty České televize o amatérských kapelách. V roce 1990 spoluzakládal nakladatelství Petit v rámci družstva Sampex Ostrava a později založil vlastní nakladatelství Maja. Od roku 1999 vydává recesistickou publikaci Prcka – WelCome, která byla v roce 1999 certifikována Muzeem kuriozit v Pelhřimově jako první česká publikace tištěná na toaletním papíře.
Source: http://cs.wikipedia.org