not rated
My rating
Karel Schulz (6. května 1899 v Městci Králové – 27. února 1943 v Praze) byl český spisovatel, který se věnoval románům, divadelní kritice, žurnalistice, poezii i povídkám. Největší uznání však získal až po své smrti díky historickému románu Kámen a bolest (1942).
Po maturitě v roce 1918 krátce studoval právo a medicínu, ale kvůli nedostatku financí medicínu nedokončil. V roce 1926 přijal katolickou víru. Pracoval jako soudní úředník a v letech 1927–1930 psal divadelní a filmové kritiky pro Lidové noviny. Následně byl parlamentním zpravodajem Lidových listů (1930–1935) a v letech 1935–1942 vedl redakci Národní politiky.
Jeho tvorba se vyznačuje zkoumáním vztahu člověka k jeho době a okolí, často mísí realitu se snovými představami a intenzivně zapojuje čtenářovy smysly, například detailními popisy uměleckých děl. Schulzova prozaická tvorba prošla vývojem od sociálně kritických románů s komunistickým zabarvením přes poetistické experimenty až k nedokončené rozsáhlé trilogii o životě Michelangela Buonarrotiho. Jeho názorový posun ke katolicismu způsobil, že jeho dílo bylo v době normalizace opomíjeno. Zpočátku kombinoval epické a lyrické prvky, ale v pozdějších knihách se soustředil na pevné epické základy.
Po maturitě v roce 1918 krátce studoval právo a medicínu, ale kvůli nedostatku financí medicínu nedokončil. V roce 1926 přijal katolickou víru. Pracoval jako soudní úředník a v letech 1927–1930 psal divadelní a filmové kritiky pro Lidové noviny. Následně byl parlamentním zpravodajem Lidových listů (1930–1935) a v letech 1935–1942 vedl redakci Národní politiky.
Jeho tvorba se vyznačuje zkoumáním vztahu člověka k jeho době a okolí, často mísí realitu se snovými představami a intenzivně zapojuje čtenářovy smysly, například detailními popisy uměleckých děl. Schulzova prozaická tvorba prošla vývojem od sociálně kritických románů s komunistickým zabarvením přes poetistické experimenty až k nedokončené rozsáhlé trilogii o životě Michelangela Buonarrotiho. Jeho názorový posun ke katolicismu způsobil, že jeho dílo bylo v době normalizace opomíjeno. Zpočátku kombinoval epické a lyrické prvky, ale v pozdějších knihách se soustředil na pevné epické základy.
Source: cs.wikipedia.org