Dorothy Leigh Sayers
1893 - 1957
britská
not rated
My rating
Dorothy Leigh Sayersová (13. června 1893 Oxford – 18. prosince 1957 Witham) byla anglická spisovatelka a překladatelka, proslulá nejprve detektivními příběhy a později dramaty s náboženskou tematikou a eseji o křesťanství.
Život
Narodila se v Oxfordu v rodině anglikánského duchovního, který patřil k high church směru. Rodina se přestěhovala do Bluntishamu v Cambridgeshire. V roce 1912 se vrátila do Oxfordu a studovala na Somerville College, kde získala stipendium na moderní jazyky, se zaměřením na francouzštinu. Před dokončením studia musela složit zkoušky z latiny, řečtiny a novozákonních textů, a také z němčiny. Byla členkou univerzitního Bachova sboru, kde zpívala altový part.
Studium úspěšně ukončila v roce 1915, ale tituly B.A. a M.A. jí byly uděleny až v roce 1920, kdy univerzita začala přiznávat tituly i ženám.
Po krátké kariéře učitelky francouzštiny a němčiny se v roce 1917 vrátila do Oxfordu a pracovala jako praktikantka v nakladatelství Blackwell. Ve volném čase se věnovala kulturnímu životu – literárnímu salónu, hře na housle, sborovému zpěvu a překladu Tristana, a také psala vlastní básně.
Protože v nakladatelství nemohla plně využít své vzdělání, odešla do Francie, kde pracovala jako sekretářka na soukromé škole Ecole des Roches. I když vyučovala minimálně, do značné míry řídila chod školy, protože její nadřízený trpěl následky válečného zranění. Kvůli finančním problémům školy a touze po naplňující práci se přestěhovala do Londýna. Zpočátku se živila příležitostnými pracemi, jako byly překlady a soukromé hodiny, než se definitivně rozhodla věnovat se psaní detektivních románů, žánru, který sliboval slušné finanční ohodnocení.
Od roku 1922 pracovala deset let v reklamní agentuře Benson's, kde se podílela na kampaních, například pro pivovar Guinness s tukanem nebo na tzv. mustard clubu. Zkušenosti z této práce využila v románu Vražda potřebuje reklamu.
Po pracovně-přátelském vztahu s Ericem Whelptonem prožila komplikovaný vztah s americkým spisovatelem židovského původu Johnem Cournosem. Jejich vztah byl intenzivní, ale ne fyzický. Sayersová neuvažovala o volném soužití, zatímco Cournos byl skeptický k manželství. Po návratu Cournose do USA v roce 1922 si vyměnili dopisy v letech 1924 a 1925.
Zásadní vliv na její život měl vztah s motocyklovým závodníkem Williamem Whitem. I když původně plánovali přátelský vztah, Sayersová otěhotněla a v roce 1924 se jí narodil syn John Anthony. Kvůli okolnostem, včetně toho, že White byl ženatý a ona nechtěla zahanbit své rodiče, dala syna na výchovu ke své sestřenici Ivy Shrimptonové. Pravidelně přispívala na jeho výchovu a udržovala s ním srdečný kontakt.
V roce 1926 se provdala za válečného veterána Oswalda Athertona Flemminga, který Johna Anthonyho adoptoval. Jejich vztah nebyl jednoduchý, Flemming trpěl posttraumatickou poruchou a měl sklony k alkoholismu. Přestěhovali se z Londýna do Withamu, což je uchránilo před nejhoršími nálety druhé světové války.
V roce 1937 napsala na objednávku katedrály v Canterbury hru The Zeal of Thy House pro festival konaný v katedrále, navazujíc na tvorbu T. S. Eliota. Tato hra znamenala zlom v její tvorbě.
Ještě výraznější zlom nastal s esejí The Greatest Drama Ever Staged, publikovanou v The Sunday Times 3. dubna 1938.
Válečná léta strávila mimo Londýn, což ji nezbrzdilo v práci. Od konce třicátých let přestala psát detektivní romány a věnovala se křesťanské tématice v různých formách – náboženském dramatu, esejích a přednáškách. Cítila se spřízněná s členy sdružení Inklings (mj. C. S. Lewis a J. R. R. Tolkien), i když k nim nikdy nepatřila. Její hry, eseje a přednášky vyvolávaly bouřlivé reakce. Aktivně se podílela na přípravách inscenací.
Sayersová se účastnila konference v Malvernu, kde se roku 1940 sešli zástupci křesťanských církví, aby diskutovali o úloze církve v nastávajícím válečném období. Její projev sklidil velký ohlas a byl vydán pod názvem Begin Here, A War-Time Essay.
Během druhé světové války pravidelně vystupovala v rozhlase a psala promluvy pro náboženskou sekci BBC, které vysvětlovaly křesťanství v kontextu dané doby. Vrcholem spolupráce s BBC byl cyklus dvanácti her o životě Ježíše Krista Zrozen, aby byl králem, za který jí byl v roce 1943 nabídnut čestný doktorát teologie, který odmítla. Její práce byla charakteristická ekumenismem, snahou o dialog se všemi křesťanskými církvemi.
V roce 1944 se začala zabývat Božskou komedií Danta Alighieriho a začala ji překládat.
Po druhé světové válce psala divadelní hry a eseje, ale především se věnovala překladu Božské komedie, nově přeložila Peklo a Očistec, které vydalo nakladatelství Penguin. Tento překlad považovala za své nejlepší dílo. Ráj dokončila Barbara Reynoldsová.
Dorothy Sayersová byla od roku 1949 až do své smrti (1957) předsedkyní britského Detektivního klubu.
Dílo
Sayersová si byla vědoma svého spisovatelského talentu, který se projevoval již v mládí psaním divadelních her pro sebe a přátele. Uvědomovala si však i nedostatek fantazie pro psaní vzletné prózy. Vynikala v popisu známých míst, zkušeností a lidí, a právě tato míra realismu a nutnost logiky detektivního žánru jí umožnily uplatnit se v této oblasti. Přispěla k tomu i její záliba v napínavých příbězích a drsných detailech.
V detektivních příbězích vystupuje hlavní detektiv lord Petr Wimsey, aristokrat s klasickým vzděláním a zálibou ve sbírání starých tisků. Některé romány sledují jeho vývoj, například v románu Prudký jed se seznámí se spisovatelkou Harrietou Vane a v Busman's Honeymoon se koná jejich svatební cesta. Wimseyho opatřila rodokmenem, erbem a mottem. Jeho pravou rukou je komorník Bunter. Sayersová se v popisu postavy a děje přibližuje autorům legendárního Járy Cimrmana.
Předobrazem Petera Whimseyho byl oxfordský student Maurice Roy Ridley. Při psaní příběhů s lordem Wimseym dokázala zapomenout na starosti a nouzi, kterou zažívala na počátku svého londýnského života.
Sayersová byla často tázána, zda jsou její detektivní romány autobiografické. Odpovídala, že je součástí všech svých postav.
Dalším detektivem je obchodní cestující Montague Egg.
V povídkových sbírkách Katovy prázdniny a Leopardí dáma se objevují povídky, které se nezaměřují na vraždu, ale odhalují povahu člověka a jeho motivace, což souvisí s jejím zájmem o etiku a křesťanskou etiku.
Detektivní romány (výčet)
Křesťanství
Sayersová kritizovala křesťanství, jak jej pozorovala u svých současníků – vyprázdněné a postavené na nesrozumitelných definicích. Chtěla, aby její čtenáři pochopili podstatu křesťanství jako pevné myšlenkové struktury a lidského dramatu. Odmítala křesťanství postavené na sentimentalitě a nepřesný výklad křesťanské nauky. Vinu za tento vývoj spatřovala v archaickém překladu Bible a v odborném jazyce kněží a teologů. Proto se ve svých pracích soustředila na obnovu původních významů křesťanských pojmů.
Její esej The Greatest Drama Ever Staged vzbudila velký ohlas. Sayersová zde odmítla označení dogmatu za nudné a konfrontovala čtenáře s tím, že ono „nudné“ dogma mluví o narození a umučení Ježíše Krista.
Sayersová vystihla problémy lidí, kteří se chtěli dozvědět o křesťanství víc, ale nenacházeli srozumitelné odpovědi.
Její eseje a přednášky jsou logicky vystavěné a přesvědčivé.
Inspirací jí byl G. K. Chesterton.
Náboženská dramata
Divadelní hry s náboženskou tematikou vznikaly na objednávku pro festivaly v katedrálách. Slouží jako důkaz, že teologii lze zprostředkovat srozumitelně. Sayersová věřila, že jazyk poezie může plnohodnotně sdělovat pravdu.
The Zeal for Thy House (1937) má za námět život architekta Williama ze Sens, který pracoval na stavbě katedrály. Během práce se se svým dílem ztotožní natolik, že se staví na roveň Bohu. Zde se objevuje motiv Boha Tvůrce a tvořícího člověka.
The Devil to Pay (1939) je na faustovské téma a představuje autorčino chápání zla ve světě.
He that Should Come (1939) – vánoční rozhlasová hra, která líčí příběh Marie a Josefa z neobvyklé perspektivy.
The Man Born to be King (1941–1942) je série dvanácti rozhlasových her o životě Ježíše Krista. Sayersová zvolila inovativní přístup k tomuto tématu.
The Just Vengeance (1946) je hra o pokání, odpuštění a smíření.
The Emperor Constantine (1951) je hra o císaři Konstantinu a nikajském koncilu.
Eseje a další
The Mind of the Maker (1941) – Sayersová se zabývá metaforou Boha-Tvůrce a lidského autora.
Unpopular Oppinions (1946) – sbírka esejů o křesťanství.
Creed or Chaos (1947) – sbírka esejů o křesťanství.
Společnost Dorothy L. Sayersové
Společnost Dorothy L. Sayersové byla založena v roce 1976.
Život
Narodila se v Oxfordu v rodině anglikánského duchovního, který patřil k high church směru. Rodina se přestěhovala do Bluntishamu v Cambridgeshire. V roce 1912 se vrátila do Oxfordu a studovala na Somerville College, kde získala stipendium na moderní jazyky, se zaměřením na francouzštinu. Před dokončením studia musela složit zkoušky z latiny, řečtiny a novozákonních textů, a také z němčiny. Byla členkou univerzitního Bachova sboru, kde zpívala altový part.
Studium úspěšně ukončila v roce 1915, ale tituly B.A. a M.A. jí byly uděleny až v roce 1920, kdy univerzita začala přiznávat tituly i ženám.
Po krátké kariéře učitelky francouzštiny a němčiny se v roce 1917 vrátila do Oxfordu a pracovala jako praktikantka v nakladatelství Blackwell. Ve volném čase se věnovala kulturnímu životu – literárnímu salónu, hře na housle, sborovému zpěvu a překladu Tristana, a také psala vlastní básně.
Protože v nakladatelství nemohla plně využít své vzdělání, odešla do Francie, kde pracovala jako sekretářka na soukromé škole Ecole des Roches. I když vyučovala minimálně, do značné míry řídila chod školy, protože její nadřízený trpěl následky válečného zranění. Kvůli finančním problémům školy a touze po naplňující práci se přestěhovala do Londýna. Zpočátku se živila příležitostnými pracemi, jako byly překlady a soukromé hodiny, než se definitivně rozhodla věnovat se psaní detektivních románů, žánru, který sliboval slušné finanční ohodnocení.
Od roku 1922 pracovala deset let v reklamní agentuře Benson's, kde se podílela na kampaních, například pro pivovar Guinness s tukanem nebo na tzv. mustard clubu. Zkušenosti z této práce využila v románu Vražda potřebuje reklamu.
Po pracovně-přátelském vztahu s Ericem Whelptonem prožila komplikovaný vztah s americkým spisovatelem židovského původu Johnem Cournosem. Jejich vztah byl intenzivní, ale ne fyzický. Sayersová neuvažovala o volném soužití, zatímco Cournos byl skeptický k manželství. Po návratu Cournose do USA v roce 1922 si vyměnili dopisy v letech 1924 a 1925.
Zásadní vliv na její život měl vztah s motocyklovým závodníkem Williamem Whitem. I když původně plánovali přátelský vztah, Sayersová otěhotněla a v roce 1924 se jí narodil syn John Anthony. Kvůli okolnostem, včetně toho, že White byl ženatý a ona nechtěla zahanbit své rodiče, dala syna na výchovu ke své sestřenici Ivy Shrimptonové. Pravidelně přispívala na jeho výchovu a udržovala s ním srdečný kontakt.
V roce 1926 se provdala za válečného veterána Oswalda Athertona Flemminga, který Johna Anthonyho adoptoval. Jejich vztah nebyl jednoduchý, Flemming trpěl posttraumatickou poruchou a měl sklony k alkoholismu. Přestěhovali se z Londýna do Withamu, což je uchránilo před nejhoršími nálety druhé světové války.
V roce 1937 napsala na objednávku katedrály v Canterbury hru The Zeal of Thy House pro festival konaný v katedrále, navazujíc na tvorbu T. S. Eliota. Tato hra znamenala zlom v její tvorbě.
Ještě výraznější zlom nastal s esejí The Greatest Drama Ever Staged, publikovanou v The Sunday Times 3. dubna 1938.
Válečná léta strávila mimo Londýn, což ji nezbrzdilo v práci. Od konce třicátých let přestala psát detektivní romány a věnovala se křesťanské tématice v různých formách – náboženském dramatu, esejích a přednáškách. Cítila se spřízněná s členy sdružení Inklings (mj. C. S. Lewis a J. R. R. Tolkien), i když k nim nikdy nepatřila. Její hry, eseje a přednášky vyvolávaly bouřlivé reakce. Aktivně se podílela na přípravách inscenací.
Sayersová se účastnila konference v Malvernu, kde se roku 1940 sešli zástupci křesťanských církví, aby diskutovali o úloze církve v nastávajícím válečném období. Její projev sklidil velký ohlas a byl vydán pod názvem Begin Here, A War-Time Essay.
Během druhé světové války pravidelně vystupovala v rozhlase a psala promluvy pro náboženskou sekci BBC, které vysvětlovaly křesťanství v kontextu dané doby. Vrcholem spolupráce s BBC byl cyklus dvanácti her o životě Ježíše Krista Zrozen, aby byl králem, za který jí byl v roce 1943 nabídnut čestný doktorát teologie, který odmítla. Její práce byla charakteristická ekumenismem, snahou o dialog se všemi křesťanskými církvemi.
V roce 1944 se začala zabývat Božskou komedií Danta Alighieriho a začala ji překládat.
Po druhé světové válce psala divadelní hry a eseje, ale především se věnovala překladu Božské komedie, nově přeložila Peklo a Očistec, které vydalo nakladatelství Penguin. Tento překlad považovala za své nejlepší dílo. Ráj dokončila Barbara Reynoldsová.
Dorothy Sayersová byla od roku 1949 až do své smrti (1957) předsedkyní britského Detektivního klubu.
Dílo
Sayersová si byla vědoma svého spisovatelského talentu, který se projevoval již v mládí psaním divadelních her pro sebe a přátele. Uvědomovala si však i nedostatek fantazie pro psaní vzletné prózy. Vynikala v popisu známých míst, zkušeností a lidí, a právě tato míra realismu a nutnost logiky detektivního žánru jí umožnily uplatnit se v této oblasti. Přispěla k tomu i její záliba v napínavých příbězích a drsných detailech.
V detektivních příbězích vystupuje hlavní detektiv lord Petr Wimsey, aristokrat s klasickým vzděláním a zálibou ve sbírání starých tisků. Některé romány sledují jeho vývoj, například v románu Prudký jed se seznámí se spisovatelkou Harrietou Vane a v Busman's Honeymoon se koná jejich svatební cesta. Wimseyho opatřila rodokmenem, erbem a mottem. Jeho pravou rukou je komorník Bunter. Sayersová se v popisu postavy a děje přibližuje autorům legendárního Járy Cimrmana.
Předobrazem Petera Whimseyho byl oxfordský student Maurice Roy Ridley. Při psaní příběhů s lordem Wimseym dokázala zapomenout na starosti a nouzi, kterou zažívala na počátku svého londýnského života.
Sayersová byla často tázána, zda jsou její detektivní romány autobiografické. Odpovídala, že je součástí všech svých postav.
Dalším detektivem je obchodní cestující Montague Egg.
V povídkových sbírkách Katovy prázdniny a Leopardí dáma se objevují povídky, které se nezaměřují na vraždu, ale odhalují povahu člověka a jeho motivace, což souvisí s jejím zájmem o etiku a křesťanskou etiku.
Detektivní romány (výčet)
Křesťanství
Sayersová kritizovala křesťanství, jak jej pozorovala u svých současníků – vyprázdněné a postavené na nesrozumitelných definicích. Chtěla, aby její čtenáři pochopili podstatu křesťanství jako pevné myšlenkové struktury a lidského dramatu. Odmítala křesťanství postavené na sentimentalitě a nepřesný výklad křesťanské nauky. Vinu za tento vývoj spatřovala v archaickém překladu Bible a v odborném jazyce kněží a teologů. Proto se ve svých pracích soustředila na obnovu původních významů křesťanských pojmů.
Její esej The Greatest Drama Ever Staged vzbudila velký ohlas. Sayersová zde odmítla označení dogmatu za nudné a konfrontovala čtenáře s tím, že ono „nudné“ dogma mluví o narození a umučení Ježíše Krista.
Sayersová vystihla problémy lidí, kteří se chtěli dozvědět o křesťanství víc, ale nenacházeli srozumitelné odpovědi.
Její eseje a přednášky jsou logicky vystavěné a přesvědčivé.
Inspirací jí byl G. K. Chesterton.
Náboženská dramata
Divadelní hry s náboženskou tematikou vznikaly na objednávku pro festivaly v katedrálách. Slouží jako důkaz, že teologii lze zprostředkovat srozumitelně. Sayersová věřila, že jazyk poezie může plnohodnotně sdělovat pravdu.
The Zeal for Thy House (1937) má za námět život architekta Williama ze Sens, který pracoval na stavbě katedrály. Během práce se se svým dílem ztotožní natolik, že se staví na roveň Bohu. Zde se objevuje motiv Boha Tvůrce a tvořícího člověka.
The Devil to Pay (1939) je na faustovské téma a představuje autorčino chápání zla ve světě.
He that Should Come (1939) – vánoční rozhlasová hra, která líčí příběh Marie a Josefa z neobvyklé perspektivy.
The Man Born to be King (1941–1942) je série dvanácti rozhlasových her o životě Ježíše Krista. Sayersová zvolila inovativní přístup k tomuto tématu.
The Just Vengeance (1946) je hra o pokání, odpuštění a smíření.
The Emperor Constantine (1951) je hra o císaři Konstantinu a nikajském koncilu.
Eseje a další
The Mind of the Maker (1941) – Sayersová se zabývá metaforou Boha-Tvůrce a lidského autora.
Unpopular Oppinions (1946) – sbírka esejů o křesťanství.
Creed or Chaos (1947) – sbírka esejů o křesťanství.
Společnost Dorothy L. Sayersové
Společnost Dorothy L. Sayersové byla založena v roce 1976.