Kája Saudek

Kája Saudek, vlastním jménem Karel Saudek (1935), je považován za nejvýznamnějšího českého tvůrce komiksů a zakladatele osobitého komiksového stylu, který se stal známým jako „saudkovská škola“. Je jediným českým komiksovým autorem, jehož sláva překročila hranice Československa.

Učení čtení si spojuje s příhodami Kocoura Felixe, později ho zaujaly postavy Walta Disneye a po válce objevil americké superhrdiny, jako Captain America nebo Wild Cat. S bratrem Janem začal brzy kreslit první komiksy pro školní časopis. Tato první tvorba skončila s koncem základní školy, po které Kája Saudek nemohl z politických důvodů pokračovat ve studiu. Živil se jako technický kreslič a později pracoval na Barrandově jako kulisák, až se propracoval na pozici pomocného architekta. I v té době se jeho zásuvky plnily kresbami a nedokončenými komiksovými příběhy, ale v 50. a na počátku 60. let nebylo možné je publikovat.

Průlom přišel v roce 1966, kdy ho Miloš Macourek pozval ke spolupráci na filmu Kdo chce zabít Jessii?. Saudek vytvořil výtvarné zpracování titulků a plakátu ve stylu, který ho inspiroval, a pro film nakreslil několik stran fiktivního komiksu o hledání antigravitačních rukavic. Po úspěchu filmu se stal volným umělcem a tvořil ilustrace a seriály pro noviny a časopisy. I přes postupné uvolňování politické situace byly jeho komiksy pro komunistické cenzory problematické a často byly na příkaz shora předčasně ukončeny. Přesto začal Saudek pracovat na rozsáhlém cyklu o lékařce Muriel, který nemá v českém komiksu obdobu. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy se ale naděje na jeho vydání rozplynula (druhý díl nebyl nikdy publikován) a Saudek musel hledat způsob, jak se uživit. Spolupráce se zahraničními vydavateli se ukázala jako nemožná a zakázány byly jak historické komiksy Lips Tullian, tak i propagandistický Major Zeman.

Kája Saudek se tak začal živit kreslením ilustrací pro Pionýrskou stezku a dekorací pro Pionýrskou vlaštovku, i když se komiksů vzdával nerad. Proto v roce 1979 zahájil kariéru undergroundového kreslíře. Tajně ho podpořila Československá speleologická společnost a díky Pavlu Noskovi mohl spolupracovat s Jaroslavem Foglarem a dalšími scénáristy. Z tohoto období pochází superhrdinský příběh Arnal, který je typicky český a stal se nejvíce překládaným domácím komiksem. Po Sametové revoluci začaly vycházet Saudkovy komiksy ve velkých nákladech a objevili se jeho následovníci. Sám Saudek ale s novou tvorbou téměř přestal. Kvůli finančním problémům se věnuje především erotickým kresbám a pokus o návrat Lipse Tulliana v časopise Mladý svět byl neúspěšný kvůli malému zájmu čtenářů.