Rafael Sabatini

Rafael Sabatini (29. dubna 1875, Jesi, Itálie – 13. února 1950, Adelboden, Švýcarsko) byl italsko-anglický autor historických dobrodružných románů, z nichž mnohé byly úspěšně zpracovány do filmů.

Narodil se v Jesi v jižní Itálii do rodiny operních zpěváků, jeho matka byla Angličanka a otec Ital. Sabatini procestoval svět a žil v Itálii, Portugalsku a Švýcarsku, nakonec se usadil v Anglii, ve Wye na hranici s Walesem. Ovládal šest jazyků, ale pro své psaní zvolil angličtinu, kterou považoval za jazyk nejlepších příběhů. Za život vytvořil celkem třicet jedna románů, divadelní hru a několik sbírek povídek a historických studií.

Jeho romány často vyprávějí o čestném muži, který se kvůli nešťastné náhodě ocitne v pozici, kdy je nespravedlivě obviněn a odsouzen, dokonce i osobou, kterou miluje. Příběhy se vždy končí obnovením jeho cti a znovuzískáním lásky.

Sabatini zemřel 13. února 1950 během pobytu v Adelbodenu ve Švýcarsku. Jeho žena na jeho náhrobek nechala vytesat úvodní větu jeho nejslavnějšího románu, Scaramouche: „Byl mu vrozen dar smíchu a přesvědčení, že svět se zbláznil.“