Vlasta Pittnerová
1858 - 1926
česká
not rated
My rating
Vlasta Pittnerová, rozená Vlastimila Jenovéfa Karolina Pittnerová (1. ledna 1858 – 8. března 1926), byla spisovatelka známá svými naivně realistickými a často mravoučnými příběhy z prostředí Českomoravské vysočiny, zejména Žďárských hor.
Narodila se v Polné v rodině knihkupce a starosty. Vyrůstala v prostředí, které podporovalo zájem o kulturu a vlastenectví. Její otec byl přátel Karla Havlíčka Borovského a Boženy Němcové, a její matka Anna byla dokonce kmotrou dcery Boženy Němcové, Theodory (1841).
Vlasta absolvovala měšťanskou školu v Hradci Králové. V roce 1883 se provdala, proti své vůli, za lesníka Weymelku (staršího, s dvěma dospívajícími dcerami) a přestěhovala se s ním do Sazomína u Žďáru, později do Polničky. Manželství nebylo šťastné a po mnoha neshodách se Vlasta v roce 1893 odhodlala k neobvyklému kroku – odešla od manžela a přestěhovala se do Prahy. Žila v malém bytě na Královských Vinohradech a živila se psaním povídek, románů a článků, které publikovala v časopisech (Zlatá Praha, Lady, Lumír), kalendářích a někdy i knižně. Proto je Vlasta Pittnerová považována za první českou profesionální spisovatelku.
Celý život ji provázely zdravotní problémy. Ty jí znemožnily studium na učitelském ústavu a přinutily ji zůstat v otcově obchodě v Polné. I v Praze jí časté pobyty v lázních zatěžovaly skromný rozpočet. Její zdravotní stav se dále zhoršoval kvůli šedému zákalu, který jí bránil v práci, a nehodě s automobilem v roce 1903. V roce 1925 docházela do nemocnice dvakrát až třikrát týdně. Vlasta Pittnerová zemřela 3. března 1926 v sanatoriu v Praze-Podolí ve věku 68 let. Podle jejího přání byla urna s popelem uložena v rodné Polné.
Narodila se v Polné v rodině knihkupce a starosty. Vyrůstala v prostředí, které podporovalo zájem o kulturu a vlastenectví. Její otec byl přátel Karla Havlíčka Borovského a Boženy Němcové, a její matka Anna byla dokonce kmotrou dcery Boženy Němcové, Theodory (1841).
Vlasta absolvovala měšťanskou školu v Hradci Králové. V roce 1883 se provdala, proti své vůli, za lesníka Weymelku (staršího, s dvěma dospívajícími dcerami) a přestěhovala se s ním do Sazomína u Žďáru, později do Polničky. Manželství nebylo šťastné a po mnoha neshodách se Vlasta v roce 1893 odhodlala k neobvyklému kroku – odešla od manžela a přestěhovala se do Prahy. Žila v malém bytě na Královských Vinohradech a živila se psaním povídek, románů a článků, které publikovala v časopisech (Zlatá Praha, Lady, Lumír), kalendářích a někdy i knižně. Proto je Vlasta Pittnerová považována za první českou profesionální spisovatelku.
Celý život ji provázely zdravotní problémy. Ty jí znemožnily studium na učitelském ústavu a přinutily ji zůstat v otcově obchodě v Polné. I v Praze jí časté pobyty v lázních zatěžovaly skromný rozpočet. Její zdravotní stav se dále zhoršoval kvůli šedému zákalu, který jí bránil v práci, a nehodě s automobilem v roce 1903. V roce 1925 docházela do nemocnice dvakrát až třikrát týdně. Vlasta Pittnerová zemřela 3. března 1926 v sanatoriu v Praze-Podolí ve věku 68 let. Podle jejího přání byla urna s popelem uložena v rodné Polné.
Source: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlasta_Pittnerov%C3%A1