Andrzej Pilipiuk

Narodil se 20. března 1974 na místě, které obklopuje jistá tajemnost. Jeho rodinné kořeny jsou ve Vojslavicích v okrese Chelmském, kraj, který často využívá jako prostředí pro své příběhy plné místního folklóru a atmosféry. Nejvíce se proslavil dílem o životě Jakuba Vandrovce, ale napsal i novelu „Sestřenky“, za kterou v roce 2003 získal cenu Janusze Zajdela – ocenění srovnatelné s českou Cenou Karla Čapka. K této novele později vzniklo i pokračování.

Mezi jeho koníčky patří archeologie a historie, zvláště období vlády cara Mikuláše II. Dále se zajímá o astronomii, fyziku, chemii (zejména výbušniny, výrobu a konzumaci alkoholu), medicínu (tropické nemoci), geologii (hledání ložisek zlata, platiny a diamantů) a informatiku (kterou využívá k posouzení, koho kritizovat a koho naopak pochválit).

Na volný čas nemá příliš mnoho, protože věří, že pokud autor napíše dostatek fikce, nakonec se v ní objeví i pravda, a on má tedy neustále co opravovat.

Z jeho zážitků je pozoruhodná návštěva ve Vojslavicích, kde se stala následující událost: krátce poté, co byla do místní školy zavedena internetová výuka, starosta Vojslavic zadal do vyhledávače název obce. Mezi výsledky se objevily i stránky autora s několika povídkami. Po jejich přečtení starosta pronesl nezapomenutelnou větu: „Takového pijáka tu nikdy neměli!!!“ Přesto byly povídky vydány samizdatem a byly k dostání v místní trafice, kde je četl dokonce i místní farář. Po návratu z Vojslavic se Andreje Pilipiuka zeptali, jaká to byla zkušenost. Stručně odpověděl: „Přežil jsem.“