František Pilař
1904 - 1980
česká
not rated
My rating
František Pilař se narodil 2. června 1904 a zemřel 14. ledna 1980. Jeho otec byl soudce. Vzdělání získal na klasickém gymnáziu v Příbrami, které ukončil v roce 1922, a následně krátce studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 1926 absolvoval jednoroční abiturientský kurz na obchodní akademii v Praze a studoval angličtinu na English University College (1926–27). Před nástupem ke státní službě pracoval jako pomocný účetní u anglické dopravní společnosti Royal Mail Line. Od roku 1928 působil ve Státním úřadu statistickém, od roku 1950 jako scenárista Československého státního filmu a od roku 1952 jako redaktor nakladatelství Československý spisovatel. V roce 1963 odešel do invalidního důchodu. Často cestoval do Itálie, SSSR, na Kypr a do Jugoslávie, což souviselo s jeho zájmem o moře.
Literárně debutoval v roce 1922 fejetonem v Národních listech. Publikoval v periodikách Cesta, Národní listy, Ahoj na neděli, Lidové noviny, Práce, Kulturní politika, Dikobraz, Literární noviny, Květy a Plamen. Byl spoluzakladatelem a redaktorem knižnice Románové novinky (1946–47) s Emou Řezáčovou. Používal pseudonymy Jan Kent a Sawyer.
Po téměř dvě desetiletí publikoval Pilař verše, fejetony, povídky a prózy výhradně v novinách a časopisech. Pro Lidové noviny napsal svůj první a nejúspěšnější román pro mládež Dýmka strýce Bonifáce, absurdní dobrodružný příběh o chlapci z Braníka, který se setká s piráty a hledá poklad. V románu zdůraznil hodnotu přátelství a prostých zálib. Následoval satirický román Ostrov tety Karoliny, v němž se protipólem k západní civilizaci stala pražská občanka Karolína, dědička ostrova v Tichomoří. Pilařovy prózy Tři muži v automobilu a Tři muži v embéčku se inspirovaly suchým anglickým humorem Jeroma Klapky Jeroma a vyznačovaly se nadsázkou a paradoxem v běžných zkušenostech. Ojedinělé postavení v jeho díle zaujímá psychologická próza Kostka domina, která prostřednictvím fantaskního motivu vynálezu zkázy rozvíjí příběhy životního ztroskotání obyvatel Dubrovníku. Autorův zájem o techniku se projevil i v dětských knihách o historii kina, rozhlasu (Když mi bylo deset let) a dopravy (Vezeme se – aneb o tom, jak se člověk vozil, vozí a bude vozit).
**BIBLIOGRAFIE**
**Próza:** Dýmka strýce Bonifáce (R pro ml., 1941); Den začíná nocí (R pro ml., 1946; s tit. Hodinu před úsvitem, b., d., 1946; též jako film. povídka, rozmnož., b. d.); Ostrov tety Karoliny (R satir., 1955); Když mi bylo deset let (PP pro děti, 1961, na námět P. Landra, který též il.); Kostka domina (P 1965); Vezeme se – aneb o tom, jak se člověk vozil, vozí a bude vozit (P pro děti, 1965); Tři muži v automobilu (P humorist., 1966); Tři muži v embéčku (P humorist., 1972).
**Příspěvek ve sborníku:** Příběhy s tajemstvím (1981, ed. J. Adam).
**Uspořádal a vydal:** F. Župan: Pepánek Nezdara (1957, též uprav.); K. M. Čapek Chod: Ad hoc! (1962).
Literárně debutoval v roce 1922 fejetonem v Národních listech. Publikoval v periodikách Cesta, Národní listy, Ahoj na neděli, Lidové noviny, Práce, Kulturní politika, Dikobraz, Literární noviny, Květy a Plamen. Byl spoluzakladatelem a redaktorem knižnice Románové novinky (1946–47) s Emou Řezáčovou. Používal pseudonymy Jan Kent a Sawyer.
Po téměř dvě desetiletí publikoval Pilař verše, fejetony, povídky a prózy výhradně v novinách a časopisech. Pro Lidové noviny napsal svůj první a nejúspěšnější román pro mládež Dýmka strýce Bonifáce, absurdní dobrodružný příběh o chlapci z Braníka, který se setká s piráty a hledá poklad. V románu zdůraznil hodnotu přátelství a prostých zálib. Následoval satirický román Ostrov tety Karoliny, v němž se protipólem k západní civilizaci stala pražská občanka Karolína, dědička ostrova v Tichomoří. Pilařovy prózy Tři muži v automobilu a Tři muži v embéčku se inspirovaly suchým anglickým humorem Jeroma Klapky Jeroma a vyznačovaly se nadsázkou a paradoxem v běžných zkušenostech. Ojedinělé postavení v jeho díle zaujímá psychologická próza Kostka domina, která prostřednictvím fantaskního motivu vynálezu zkázy rozvíjí příběhy životního ztroskotání obyvatel Dubrovníku. Autorův zájem o techniku se projevil i v dětských knihách o historii kina, rozhlasu (Když mi bylo deset let) a dopravy (Vezeme se – aneb o tom, jak se člověk vozil, vozí a bude vozit).
**BIBLIOGRAFIE**
**Próza:** Dýmka strýce Bonifáce (R pro ml., 1941); Den začíná nocí (R pro ml., 1946; s tit. Hodinu před úsvitem, b., d., 1946; též jako film. povídka, rozmnož., b. d.); Ostrov tety Karoliny (R satir., 1955); Když mi bylo deset let (PP pro děti, 1961, na námět P. Landra, který též il.); Kostka domina (P 1965); Vezeme se – aneb o tom, jak se člověk vozil, vozí a bude vozit (P pro děti, 1965); Tři muži v automobilu (P humorist., 1966); Tři muži v embéčku (P humorist., 1972).
**Příspěvek ve sborníku:** Příběhy s tajemstvím (1981, ed. J. Adam).
**Uspořádal a vydal:** F. Župan: Pepánek Nezdara (1957, též uprav.); K. M. Čapek Chod: Ad hoc! (1962).
Source: Slovník české literatury