Jan Neruda
1834 - 1891
česká
not rated
My rating
Jan Neruda, přední postava družiny májové a průkopník kritického realismu, byl významným publicistou, prozaikem a básníkem.
Narodil se 9. července 1834 v Praze na Malé Straně, kde také absolvoval školu – nejdříve německou, později Akademické gymnázium pod vedením Václava Klicpery. Po maturitě zahájil studia na právnické fakultě, která však pro finanční potíže nedokončil. Často cestoval po Evropě, navštívil Paříž, Balkán, Orient, Itálii a Německo.
Začínal jako novinář v německém časopise, později psal fejetony pro deníky Čas, Hlas a od roku 1865 pro Národní listy. Aktivně se zapojoval do politického života a podílel se na vzniku demokratického křídla mladočeské strany. Byl klíčovou postavou literární skupiny, která připravila almanach Máj, a stal se jejím hlavním mluvčím v debatách s konzervativními literáty. Proti nim v roce 1858 anonymně vydal satirickou báseň „U nás“ a v časopisech Obrazy života a Rodinná kronika publikoval řadu studií. V letech 1865–1866 redigoval s V. Hálkem časopis Květy. Zemřel 22. srpna 1891 v Praze.
Jeho tvorba silně vychází ze skutečného života a společenské reality, odráží dětství na Malé Straně a osobní zkušenosti. Největší část jeho díla tvoří více než 2000 fejetonů, které sám uspořádal do pětisvazkového výboru Fejetony (s podtituly Studie, krátké a kratší, Žerty hravé a dravé, Menší cesty a Obrazy z ciziny). Zejména sociální studie z prvního svazku mají velký význam pro rozvoj žurnalistické prózy, cenné jsou i pařížské fejetony z roku 1863.
Jeho otec byl voják a vlastnil trafiku, kde malý Jan poslouchal příběhy místních obyvatel, které si zapisoval a později zpracoval do svých povídek. Měl blízký vztah k matce a nerostl s žádnými sourozenci.
Nikdy se neoženil ani neměl děti. Objevovaly se spekulace o jeho homosexuální orientaci.
Narodil se 9. července 1834 v Praze na Malé Straně, kde také absolvoval školu – nejdříve německou, později Akademické gymnázium pod vedením Václava Klicpery. Po maturitě zahájil studia na právnické fakultě, která však pro finanční potíže nedokončil. Často cestoval po Evropě, navštívil Paříž, Balkán, Orient, Itálii a Německo.
Začínal jako novinář v německém časopise, později psal fejetony pro deníky Čas, Hlas a od roku 1865 pro Národní listy. Aktivně se zapojoval do politického života a podílel se na vzniku demokratického křídla mladočeské strany. Byl klíčovou postavou literární skupiny, která připravila almanach Máj, a stal se jejím hlavním mluvčím v debatách s konzervativními literáty. Proti nim v roce 1858 anonymně vydal satirickou báseň „U nás“ a v časopisech Obrazy života a Rodinná kronika publikoval řadu studií. V letech 1865–1866 redigoval s V. Hálkem časopis Květy. Zemřel 22. srpna 1891 v Praze.
Jeho tvorba silně vychází ze skutečného života a společenské reality, odráží dětství na Malé Straně a osobní zkušenosti. Největší část jeho díla tvoří více než 2000 fejetonů, které sám uspořádal do pětisvazkového výboru Fejetony (s podtituly Studie, krátké a kratší, Žerty hravé a dravé, Menší cesty a Obrazy z ciziny). Zejména sociální studie z prvního svazku mají velký význam pro rozvoj žurnalistické prózy, cenné jsou i pařížské fejetony z roku 1863.
Jeho otec byl voják a vlastnil trafiku, kde malý Jan poslouchal příběhy místních obyvatel, které si zapisoval a později zpracoval do svých povídek. Měl blízký vztah k matce a nerostl s žádnými sourozenci.
Nikdy se neoženil ani neměl děti. Objevovaly se spekulace o jeho homosexuální orientaci.
Source: ireferaty.lidovky.cz